čtvrtek 30. srpna 2012

Kouzlo vlastní zkušenosti

Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. Platí li toto pravidlo, pak jedna do skutečnosti vedoucí zkušenost vydá za celý život. Vlastní zkušenost je základní esencí pro to, abych o dané věci mohl přinést svědectví v psané, obrazové, či hudební formě. Poetický jazyk (umělecké výrazivo), jenž je tohoto procesu nedílnou součástí, je nabit silou a umožní nemlít 'prázdnou slámu', která je pouhou kulturální variací na cokoli, pokud umělec přináší aktualitou nabitou skutečnost. Skutečnost, kým je v dané chvíli pro sebe i pro Univerzum. Aktualitu o tom, kde se ve svém vědomí právě nachází a jakou zprávu o tom přináší. Skutečný umělec se umí vrátit v čase a prostoru naprosto libovolným směrem a 'vzpomenout si  na sebe'. Umí si dokonce vzpomenout i na události, jež se (zdánlivě) nikdy nestaly. Rozhodne li se neztratit pod nánosy denních starostí a povinností a nenechat se semlít, je to jeho tvorba, co odráží život sám a tvoří živou mapu jeho života. Podaří li se mu během života neztratit sílu a navýšit si vědomí, stává se sám sobě skvělým majákem v nekonečném moři pocitů pro své další putování do volnosti. A nebo vážně věříte, že smutečním pochodem a panem farářem to všechno končí?

Skutečně, není nad vlastní zkušenost.  Když vyjdeme do Krajiny, a naše tělo odpoví, víme, že jsme stále ještě živé a vědomé bytosti. Co je víc? Měl jsem nedávnou, poměrně intenzivní zkušenost s vědomím přítomné smrti. Ne že by šlo mně, nebo někomu blízkému v té chvíli o život. Jen jsem ji najednou ucítil. Z hloubky jsem ucítil skutečnost toho, co znamená, že 'smrt nás provází po celý náš život a je naším nejlepším rádcem (spojencem)'. Ucítil a poznal jsem v té souvislosti také hloubku slova 'fatal', které se v angličtině používá trošku jinak, než v českém jazyce. Nejblíž tomu, co jsem poznal, sedí český pojem 'rozhodující'. Takovými 'rozhodujícími' momenty procházíme v našem životě prakticky neustále. Ztrácíme, nebo nabíráme jimi sílu. Rozhodujeme se o tom, jestli někde něčeho přibude anebo někde něčeho ubude. Věřili byste tomu, že i čas se dá sbírat a ukládat pro budoucí použití? Jsou to naše nejhlubší (často zhola neviditelné) činy, které provázejí naše kroky vstříc neznámu a kladou světelnou nit, vedoucí nekonečným temným mořem vědomí zpět do středu nás samých. Procházíme živou Krajinou a ta nám dává vědět, že jsme stále ještě živí. Tváří v tvář vědomí a pocitu Smrti jako rádce a spojence získávají naše činy nový rozměr. Do živé Krajiny přestaneme chodit jako obyčejní a je li to naším osudem, začneme jednoho dne také vidět.

Autor: Petr Václavek
Převzato z: Nového Bohatství
Vystavil: Fáďos

úterý 28. srpna 2012

Vědci našli mimozemské geny v lidské DNA


Je zde zcela převratný "ABSOLUTNÍ VĚDECKÝ DŮKAZ": velká část lidského genomu je mimozemského původu!
Existují v naší Galaxii civilizace pokročilých lidských bytostí odtrženě?
Skupina výzkumníků pracujících na projektu lidského genomu naznačuje, že učinili šokující vědecký objev: jsou přesvědčeni, že tzv. 97% nekódujících sekvencí v lidské DNA není ničím jiným, než genetickým kódem mimozemských životních forem.
Nekódované sekvence jsou společné pro všechny živé organismy na Zemi, od jednoduchých forem přes ryby až po lidi. V lidské DNA tvoří rozsáhlejší část celkového genomu, říku Prof. Sam Chang, vedoucí skupiny. Nekódované sekvence, původně známé jako "junk DNA" (odpadová DNA, v češtině překládá jako "nadbytečná DNK), byly objeveny již před lety a jejich funkce zůstala tajemstvím. Převažující část lidské DNA je původem "ne z tohoto světa". Zdánlivě "mimozemské odpadní geny" se "pouze vezou" s těžce pracujícími aktivními geny, předávanými z generace na generaci.
Po porovnávacích analýzách za asistence dalších vědců, počítačových programátorů, matematiků a dalších vzdělanců profesor Chang užasl, že "nadbytečná DNA" byla zřejmě stvořena jakýmsi "mimozemským programátorem". Cizí části uvnitř DNA, podivuje se profesor Chang, "mají své vlastní žíly, tepny a svůj vlastní imunitní systém, které důrazně vzdorují všem našim protirakovinovým léčivům."
Profesor Chang dále specifikuje: "Naše hypotéza je, že vyšší mimozemská životní forma byla angažována do tvorby nového života a jeho pěstování na různých planetách. Země je pouze jednou z nich. Možná, že po naprogramování nás naši stvořitelé pěstují stejně, jako my pěstujeme bakterie ve umělohmotné misce. Nemůžeme znát jejich motivy - zda šlo o vědecký experiment, či způsob přípravy nových planet na kolonizaci, či jde o dlouhodobý byznys pěstování života ve vesmíru.


Profesor Chang dále naznačuje, že "Pokud uvažujeme v lidských obzorech, domnělí ´mimozemští programátoři´ pravděpodobně pracovali na ´jednom velkém programu´ sestávajícím se z několika podprogramů a projekty by měly vytvořit různé životní formy pro různé planety. Zkoušeli také různá řešení. Napsali "velký program", vyzkoušeli ho, nelíbily se jim některé funkce, takže některé odebrali a jiné zase přidali, znovu vyzkoušeli, přidali další vylepšení, zkoušeli to znovu a znovu."
Tým badatelů profesora Changa dále dochází k závěru, že "Domnělí ´mimozemští programátoři´ zřejmě dostali příkaz ukončit všechny své idealistické plány na budoucnost v případě ´projektu Země´, neboť čelili neúprosnému konci termínu. Velmi pravděpodobně ve velkém spěchu ´mimozemští programátoři´ drasticky omezovali velký program a dodali základní verzi zamýšlenou pro Zemi."
Professor Chang je pouze jedním z mnoha vědců a dalších badatelů, kteří objevili mimozemský původ Lidstva.

Zdroj: matrix-2012.cz
Vystavil: Michal

neděle 26. srpna 2012

Je hezké pomáhat, ale...


Je hezké pomáhat ostatním - ale neděláme to právě jen kvůli tomu, že - je to hezké?! Co víme o těch, jimž posíláme almužnu přes různé "charitativní" organizace? Stojí o naši pomoc? Teď už možná ano, už si zvykli, že dostávají. A neděláme tím více škody než užitku? Každý se narodí do určitého prostředí s určitou výbavou z nějakého určitého důvodu. A v lidském těle potřebuje získat zkušenost, vyrovnat se s tím vším kolem sebe po svém. A najednou mu přijde odněkud balíček, pak druhý, třetí... Pak přijdou misionáři a obrátí ho na svou víru. A zase mu dají, co potřebuje. "Proč bych se doprdele snažil, když mi všechno padá samo do klína?," řekne si ten "chudák" a už nemá potřebu dál na sobě makat. Je konec.


Ale ani v civilizovaném světě na tom nejsme líp. Už od školky nám hustí do hlavy, co je pro nás "dobré" a co není. Stanovují nám pravidla a mantinely. I rodiče nám tvrdí, jak je důležité, co si o nás myslí druzí. A my jim tyhle návnady žereme i s navijákem stejně jako chudáci v Africe naše "humanitární" balíčky. Kéž bychom se dokázali oprostit od všech těch podvodů a lží a postavili se na vlastní nohy a řídili se vlastní intuicí. Kdo z nás ještě ví, co to vlastně je?

Na závěr jeden citát od Osha, který mluví za vše:
"Na světě jste sami: osamoceni jste na svět přišli, osamoceni v něm žijete a osamoceni ho také opustíte. Všechny názory ostatních lidí na vás upadnou v zapomenutí. Pouze vaše pocity a vaše autentická zkušenost vás budou provázet i po smrti. Ani smrt vám totiž nemůže vzít tanec, slzy radosti, čistotu samoty, klid, vyrovnanost, extázi. To, co vám ani smrt nesebere, je vaším jediným pravým pokladem. Avšak to, co vám může vzít kdokoli, žádný poklad není - to vás jen klamou.
Mějte jediný zájem: starejte se a ochraňujte takové kvality, které si ponesete s sebou dál, i poté, co smrt zničí vaše tělo a vaše myšlení - protože tyto kvality budou tím jediným, co vás bude provázet. To jsou jediné skutečné hodnoty a jen takoví lidé, kteří je získali, žijí doopravdy - ti ostatní život jen předstírají."
Osho
Autor: Petr Hynek

pátek 24. srpna 2012

Déšť v prášku? A to jako fakt?

Shodou náhod jsem před pár dny našel na internetu TENTO článek, konkrétně na webu ČT24. Doporučuji přečíst. Nejen proto, že na něj nyní navážu řadou myšlenek, ale spíše kvůli celkové zajímavosti.


S dostatkem vláhy pro zemědělce to v Mexiku zcela jistě není úplně růžové. Je to smutné, to ano, ale nemohu si pomoci - zřejmě to tak má být. Ostatně zeměpisné postavení Mexika nedostatku vláhy docela odpovídá. Déšť v prášku je zajímavé řešení, ale nemohu si pomoci, pozitivní pohled u mě asi nenajde. Samotná idea - pomoci rostlinkám a dodat jim dostatek vláhy - je pěkná, ale...ale! V Článku mě zaráží hned několik věcí.

O co se to vlastně jedná? "Prášek s názvem "Pevný déšť" vznikl ve výzkumných laboratořích. Polyakrylát draselný - hygroskopický syntetický polymer dokáže absorbovat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Vtáhne ji do sebe 500krát víc, než kolik sám váží. Výsledný vodní gel stačí zakopat přímo ke kořenům, kde se pak voda pomalu uvolňuje. Rostlinu vydrží zásobovat měsíce."

Docela chápu zoufalé mexické zemědělce, ale přesto se mi nelíbí řešení takovéhoto způsobu. Zaráží mě, že je toto prezentováno veskrze pozitivně a pochvalně, přestože mě osobně to připomnělo ono dobře známé "Poručíme větru, dešti!" Řešit nedostatek vláhy chemickým způsobem se mi zdá barbarské vůči naší krásné planetě. Už tak v jednom kuse práškujeme, kde se dá.


"...technologie navíc nijak nepoškozuje životní prostředí. Gel se nevypařuje ani nerozpouští ve vodě, rostliny ho do sebe neabsorbují." Přestože je věta míněna pozitivně, já na ní zas tak moc pěkného neshledávám. Je pochvalné, že do sebe rostliny tento prášek/gel neabsorbují, nicméně jestli to chápu dobře, nemá jak zmizet = zůstane v půdě napořád (!) a už jej odtud nikdo nedostane. To si zřejmě s panem inženýrem dostatečně nerozumíme, protože něčemu takovému já říkám poškozování životního prostředí.

"...hygroskopický syntetický polymer dokáže absorbovat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Pro suchem dlouhodobě postiženou oblast toto znamená spásu. Gel zaoraný do půdy bude vstřebávat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Stačí aby trochu zapršelo a prášek dokáže stáhnout vodu z širokého okolí, aby ji uchoval pro sebe. Najde-li si rostlinka kousek tohoto gelu, má vyhráno. Ale...voda, která bude absorbována gelem, bude přeci někde jinde chybět, ne? V případě několika políček v Mexiku to nemusí být až takový problém, ale nedovedu si představit, co by to udělalo, kdyby po zemědělství zatoužily i jiné rovníkové země. Vzhledem k finanční dostupnosti prášku/gelu bych se ani nedivil, kdyby to brzo přišlo.

Autor: Fáďos

Atlantida: Utajená historie lidstva

Pro mě osobně je Atlantida velkou neznámou a dá se o ní nalézt poměrně málo alespoň trochu věrohodných materiálů. Většinou se jedná o senzacechtivé výkřiky a útržky podivných informaci, které se mi jeví jako krajně pochybné. Následující materiál je však z jiného soudku a nabízí poměrně smysluplný souhrn informací od Michaela Tsariona. Proto vám jej předkládám a věřím, že příznivci Atlantidy respektive utajené historie lidstva či Země, se zaradují. Načerpejte nové údaje a utvořte si vlastní názor. (Lencher Falprea)


Celá řada dodnes cenzurovaných prehistorických písemných artefaktů ukazuje, že Atlantis nebylo centrum pokročilé lidské civilizace, ale spíše jakási civilizační koloniální základna, která sloužila jako azyl v rámci aktivního pobytu mimozemské inteligence v prostředí naší planety. Existují i 30 000 let staré záznamy, které detailním způsobem popisují návštěvy těchto cizorodých inteligencí. Je úžasné přijmout myšlenku, že tyto texty zůstaly neporušené až do dnešních dob. Na druhé straně je velmi důležité umět si položit otázku proč v souvislosti s jejich přítomností naskakuje jejich nekompromisní cenzura. Jsem ovšem přesvědčen o tom, že nalézt odpověď by nemělo být zase až tak složité.
         
Oblast Atlantidy společně se zvláštními bytostmi zvané "Boží Lidé" je zmiňována na mnoha místech i v klasických biblických textech, ale také v Knize Enocha, Ramayaně, Mahabharátě, Védách, Vimanica Shastra a nebo norské Edě. Ve stejném duchu je možné jmenovat dále dojdeme k perské Zend Avestě, k toltéckému kodexu Chimalpopoca, mayskému Popol Vuh, budhistické Visudhi Magga či k irskému manuskriptu Ipuwer atd.
        
Jméno Atlantidy je zmiňováno v různých obměnách stovkami kultur. Z této palety různých názvů pro jeden a ten samý kontinent můžeme namátkou vybrat tyto: Antilla, Amenti, Arallu, Atala, Atvantika, Aztlan, Azatlan, Atlantia, Atli, Asgard, Avalon, Arcadia, Arktos, Agharta.
        
Keltové a Gálové pak tuto oblast, která byla v podstatě i domovem jejich předků nazývaly vlastní specifickou paletou názvů, které během poměrně dlouhého období prošly silným folklorním vlivem. V jejich legendách se tak dozvíme o zemi Finias  a nebo o zemi Murias. Stejně tak jsou v Keltských a Gálských tradicích frekventované zmínky o tajemné oblasti Gorias a Falais a nebo Tir Tairngire (Země Slibu), Mag Meil (Planiny Štěstí), Tir Fa Tonn (Země pod mořem), Tir Nam Beo (Země Života) či Tir Nan Og (Země věčné mladosti).
       
V tomto kontextu bych chtěl připomenout citaci známého H.G.Wellse, který svého času sdělil: "Ve jménech a názvech se skrývá výjimečné kouzlo a síla. Ovšem nejmocnější mezi nimi je Atlantis. Je to jako kdyby zahalené vidění a znalosti o této ztracené kultuře se nejvíce dotýkalo skrytých myšlenek uvnitř naší Duše".
        
Možnost prehistorických návštěv cizích vyspělých inteligencí přicházející zvenčí, z oblasti mimo naší sluneční soustavu nemusí být pouze pohádková zbožná představa. Konečně i mnozí ze špičkových zástupců ortodoxní vědy byli této myšlence docela nakloněni, viz. např. Albert Einstein. Carl Sagan dokonce odhadl, že jedna z posledních takových návštěv se mohla uskutečnit zhruba před 5000 lety. V knize "Mankind, Child of the Stars" (Lidstvo, Děti Hvězd) zmiňují autoři Dr. Harrison a H. Brown z kalifornského technologického institutu tuto myšlenku: "Odhadujeme, že drtivá většina hvězd v naší galaxii disponuje vlastním planetárním systémem. V mnohých z nich by se mohly nacházet dvě až čtyři planety, které by mohly disponovat analogickými fyzikálními podmínkami jaké panují na Zemi. I přes velmi skeptické úvahy dojdeme k ohromujícímu číslu - 100 miliard planet".
      
Profesor Hermann Oberth, otec raketové technologie, zcela otevřeně věřil, že planeta Země je sledována bytostmi z jiných planet. Výzkum starověkých záznamů tuto alternativu jen potvrzuje, ba dokonce se ze zadokumentovat dat dá vysledovat, že z pohledu pozemské civilizace šlo o zcela standardní nijak neobvyklý jev. Cizí inteligence ve většině případů respektovala svrchovanost lidí na této planetě a svůj výzkum prováděla tak, aby nepoutala zbytečnou pozornost a neovlivňovala místní obyvatelstvo.
       
Na druhou stranu existují exaktní prameny, které nám sdělují, že přinejmenším jedna skupina mimozemské inteligence se chovala evidentně v rozporu s výše uvedenými zvyklostmi. Ve starých záznamech jsou tyto bytosti známé jako "Nephilim". Zjistil jsem, že v mnoha bývalých kulturách existuje celá řada dalších pojmenování: Anakim, Repham, Djinn, padlí andělé, Els, Ari, Synové Zadoka, Synové Setha, Uranidové, Asurové, Illies, Famoriáni, Rayleové, Anakové, Amarakové, Rakšasové, králové draka, Naddredové, Batrstvo Hada atd.
        
Podíváme-li se do biblických textů, zjistíme, že přítomnost Nephilim je označena jako vyloženě škodlivá s tím, že vlivní zástupci těchto bytostí se dopustili velkého "hříchu" tím, že se snažili ovlivnit přirozenou lidskou evoluci. V tomto duchu hovoří například "Kniha Genesis", kap. 6 - 8".
       
Existuje několik klíčových hypotéz a teorií, které se snaží vysvětlit přítomnost těchto bytostí na Zemi. Zkusme postupně prozkoumat ty nejvíce zajímavé. Z informací, které nám podávají staré písemné tradice zjistíme, že pobyt mimozemské inteligence zde na Zemi nebyl v tehdejších dobách zdaleka tak utajován jako je tomu v současné době.

Z různých pramenů se dozvídáme, že někdy před 50 000 lety v oblasti mezi dnešním Marsem a Jupiterem došlo ke zničení jedné z planet naší Sluneční soustavy. Toto těleso je známé pod různými názvy, např. Tiamat, Phaeton, Marduk, Maldek nebo Malona.
       
Zhruba v té samé době začíná být planeta Země kolonizována mimozemskou inteligencí. Je dost dobře možné, že planetární pohroma přitáhla pozornost mimozemským návštěvníků, kteří se tak dostaly do nitra naší Sluneční soustavy. Je docela možné, že tito příchozí využili zmatku a oslabení lidstva na Zemi jako výhodu pro sebe. V průběhu kolonizace se pak nesetkali prakticky s žádným odporem.

 Existují teorie mnohých výzkumníků, kteří jsou přesvědčení o tom, že kosmičtí návštěvníci kteří v souvislosti s řáděním Nibiru zhruba před nějakými 50 000 lety přistály na planetě Zemi bylo všeobecně dobrých mravních hodnot. Ve skutečnosti skutečně podrobné a kvalitní studium starověkých textů nasvědčuje o naprostém opaku. Mnohé je skutečně o správné interpretaci těchto starověkých materiálů, a to je bohužel často velký problém.
      
Například hindská bible "Srimad Bhagavatam" líčí příchod démonské rasy, která napadla celkem tři planetární systémy. Jedním z mnoha názvů pro tyto příchozí byl: "Mravenčí lidé" a to z toho důvodu, že měli zvláštní zvyk kopat pod zemí a žít zde v koloniích. Jedna z mnoha teorií, kterou například rozpracoval Zecharia Sitchin se opírá o možnost, že tyto bytosti se specializovali na těžbu zlata a specifických kovů.
      
Existují ale i jiné hypotézy. Je totiž možné, že tito kosmičtí návštěvníci využívali podzemních prostor k úkrytu a utajení své existence na naší planetě. Pakliže by to byla pravda, je potřeba si položit otázku jaký k tomu měli důvod. Přesnou odpověď bohužel asi již nedostaneme, ale můžeme se domnívat, že se obávali vystopování nějakou jinou mimozemskou rasou - možná té, která jim také uvěřila a kterou poté ve velmi rychlém sledu skoro zdecimovali. Existují jisté indicie, které by tuto teorii podporovaly.
     
Keltské legendy se rozepisují o tom, že tato rasa "Nephilim" (padlí andělé) vyhledali útočiště pod vodou a to díky své pokročilé technologii. Historické prameny nacházející se na mnoha místech naší planety skutečně popisují bytosti, které vystupovali z hlubin moří, aby se křížili s pozemskými lidmi.
      
Spisovatel a badatel Edward Bulwer - Lytton ve své knize "Přicházející Rasa" popisuje existenci bytostí, které žili v tunelech a jeskyních pod povrchem Země. Nazývá tyto bytosti "Ana" přičemž sděluje, že byli nuceni se uchýlit pod povrch kvůli změnám planety a záplavám, která zničila jejich civilizaci tisíce let před biblickou potopou.
      
Jiný výzkumník, David Icke ve své knize "Děti Matrixu" píše: Indiáni kmene Hopi hovoří o podzemním městě, které se nazývalo Sippapuni. Je to místo, kde prý vznikl jejich kmen. Výzkumník G. Warren Shufelt objevil podzemní tunely přímo pod městem Los Angeles. Hopiové když byli obeznámeni s tímto objeven prohlásili, že musí jít o město, které je známé v jejich legendách. Sdělili, že ještě před 5000 lety bylo toto místo obýváno jakýmsi inteligentních druhem, který připomínal ještěrky.
      
V knize "Agartha" hovoří Robert E. Dickhoff o tibetském mnichovi, který prý zjistil, že aliance reptiloidních bytostí a některých lidí disponovali schopnostmi pomocí, kterých ovlivňovali bio energetická pole lidí. Tyto techniky prý stály u zrodu pozdějšího "čarodějnictví". Dickhoff se zmiňuje o tom, že tento mnich dal dohromady skupinu asi 400 jiných mnichů, kteří prý vedli v podzemních jeskyních systémech bitvu s tímto "hadím kultem". Již se ale nezmiňuje o tom, jak tento konflikt dopadl.
       
Učenec a výzkumník J.J. Hurtak deklaruje: "Během našeho výzkumu v jižních oblastech Afriky a dalekém východě a také v horských oblastech na jihu Ameriky jsme narazili na sochy velmi bizarních bytostí, které podle Incké a šamanské tradice , které se prý v dobách velké potopy vydali do podzemních oblastí naší planety".
      
S jiným zajímavým příspěvkem přichází indiáni kmene Apačů. Ti popisují tunely, které se táhnou od jejich země až někam do oblasti Tiahuanaca. Tvrdí, že jejich předci celé roky cestovali touto podzemní cestou. Náčelníci tohoto kmene zcela konkrétně sdělují, tyto podzemní chodby byly vytvořené pomocí paprsků, které "ničily žijící skálu". Tvůrci těchto tunelů prý byly bytosti, které přišly z hvězd.
      
V keltském bájesloví se dozvídáme, že doposud velmi tajemný národ Thuatha de Danaan velmi úzkostlivě střežil především v oblastech střední Evropy jisté vstupy do podzemí, před bytostmi, které měli dračí vzhled. Dodnes prý některé lokality kde se mají nacházet tyto vstupy nesou v místopisném označení slovo "dračí".
      
Nephilim téměř okamžitě po vstupu do svých pozemských útočišť začali s kalibrací planety Země, především ve vztahu k sousedním planetám a hvězdám. I když nijak bezprostředně nepospíchali, byli přesvědčeni o tom, že mohou opustit planetu prakticky kdykoliv pokud by si to přáli. Země zcela jistě nebyla jejich domovem, ale byla pořád lepší než nic. Vzhledem k tomu, že přišli najednou a neměli na výběr, zřejmě byli ve velkém dilematu, kde se vlastně přesně nachází.
      
Ukazuje se že Nephilim za pomocí neandrtálské rasy postavili mnoho velkých kamenných památníků a obří kalendářní systémy na rozlehlých planinách přičemž jejich astronomové se angažovali ve výpočtech, aby se dokázali správně orientovat v nebeských pozicích hvězd. Existují jisté náznaky toho, že Nephilim neopustili zemi bezprostředně jelikož se obávali, že naše Sluneční soustava po zničení Tiamat by mohla být ve svých vnitřních oblastech magneticky nestabilní. Riziko bylo příliš vysoké.
      
Dekódujeme-li starověké texty správně, pak si Nephilim založili své hlavní centrum v prostředí Atlantidy na ostrově zvaném Appalachia. Souběžně velmi intenzivně experimentovali na domorodém pozemském obyvatelstvu mnoha kultur a kmenů, které byly otřesené a oslabené právě prošlou katastrofou.
      
Téměř všechny pozemské kultury zaznamenávají přítomnost divných, technologicky velmi pokročilých jedinců mající zázračné schopnosti. Jistou zvláštností je fakt, že tyto bytosti jsou vždy zaznamenávány pouze ve velmi malých skupinkách - nejčastěji po třech a nebo čtyřech jedincích. Z tohoto faktu můžeme vyvodit některé závěry. Buď jejich přechodná kolonie na Zemi nebyla velmi početná a nebo velká část z nich se soustředila na vymezená specifická místa z nějakého nám doposud neznámého důvodu.

Autor: Michael Tsarion
Překlad: Alhambra
Zdroj: matrix-2001.cz
Převzato z: Probuzení
Vystavil: Fáďos

středa 22. srpna 2012

Síla soucitu


Náš současný kulturální svět je naplněn až po okraj bojem, fyzickou silou a zápasem o místo na slunci. Cítíme se být raptory a myslíme si, že nám jde o holé přežití. Obdivujeme se výkonům všeho druhu, soutěž je podle nás nástrojem pokroku, všichni chceme být vítězi, nebo je alespoň oslavujeme. Ospravedlňujeme teritoriální dobývání a zabíjení ve jménu jakéhosi pofiderního světového míru.

Současnému světu vládne symbol velkého macha. Není čas na zbytečné city. Chceme žít výkonněji, silněji, rychleji. Neváháme toho, kdo nám stojí v cestě, smést z povrchu Země. Válcujeme, rolujeme, lámeme, kousáme se a vháníme se do pomyslných arén, kde spolu soutěžíme o... o co vlastně? O sílu.

Protože to kultura umožňuje, stáváme se energetickými vampýry. Prostřednictvím nadřízených a podřízených rolí sajeme cizí sílu, která je nám absolutně k ničemu, protože nedokážeme řádně zužitkovat ani svou vlastní. Stáváme se hluboce unavenými a následně nemocnými bytostmi, které umírají na nesčetné civilizační choroby jen proto, že nám nikdo včas neřekl, že by to mohlo být i jinak.

Devastujeme si těla, abychom dosáhli stavů, se kterými stejně dlouho nebudeme spokojeni, protože vždycky se dá jít ještě kousek dál, výš, nebo rychleji. Jsme jako osli, honící se za mrkví na provázku, která se nám vzdaluje stejnou rychlostí, jakou se k ní přibližujeme. Čím víc úsilí do toho nekonečného závodu vkládáme, tím více se vzdalujeme svému cíli. Ne nadarmo nám v Kongu přezdívají 'bezcílní poutníci'. Závodíme totiž o život sám.


Kulturálně považujeme soucit za něco vznešeného, čeho je málokdo schopen. Soucit taky bereme jako něco nepraktického, jako známku změkčilosti. "Si vyměk, co?", říká se posměšně. Nebo ho pojímáme jako znak nadřazenosti, když říkáme, že "někdo je s někým jen ze soucitu". Případně občas soucitně věnujeme pár kaček bezdomovci, nebo na charitu. Kulturální soucit má mnoho podob. Platí ovšem, že prakticky ve všech případech se neuvěřitelně mýlíme.


Soucit je z hloubky pramenící esenciální a permanentní univerzální lidský cit, který by se dal popsat jako harmonická sou-náležitost všeho živého se vším živým. Jako takový základní Řád bytí v Univerzu. Soucit není nic vznešeného. Je to docela obyčejný sou-bytný a zcela praktický nástroj, vztahující se k celku. Nikdo není daleko. Nikdo není sám. Nikdo nepotřebuje náš kulturální pseudocit. Nepotřebujeme spolu nejdřív soutěžit a krást si sílu, abychom ji pak útrpně darovali prostřednictvím charity. 
Dnes a denně se divím, jak hluboké je naše odloučení od pravé podstaty soucitu a jak obrovskému zmatku díky tomu čelíme. V našem světě prohrává vítěz i poražený, protože se oba pustili do nesmyslné hry. Pravý esenciální soucit nese obrovskou sílu srdce, která rozpustí i ten nejmrazivější led a rozptýlí i ty nejčernější mraky. Síla soucitu je nekonečná a leží přímo uprostřed našeho srdce.

Autor: Petr Václavek
Vystavil: Fáďos

úterý 21. srpna 2012

Šišinka mozková bez fluoridu je důležitější, než kdy jindy


Ohledně aktivity přidávání syntetického fluoridu do vody byly jisté kontroverze, ale nebylo jich dost. Závažnost této problematiky je větší, než většina chápe. Fluorizace patří spolu s GMO a nakažlivými nucenými vakcínami k největším zločinům proti lidskosti.

Chápání různých fluoridů


Existují dva typy fluoridů. Fluorid vápenatý, který se vyskytuje přirozeně v podzemních vodách, je relativně neškodný. Nicméně jeho přílišná denní konzumace může vést k problémům s kostmi či zuby. Vápník se používá jako protilátka při otravě fluoridem. Tento zmírňující faktor naznačuje, že vápník v přirozeně vytvořeném fluoridu vápenatém neutralizuje většinu toxických účinků fluoru.
Na druhou stranu jsou typy fluoridů přidávaných do vody a dalších nápojů a potravin odpadními produkty jaderného, hliníkářského, a nyní většinou fosfátového průmyslu. EPA je klasifikovala jako jedy: kyselina fluorosilikátová, fluorokřemičitan sodný a fluorid sodný.
Pro účely tohoto článku bude fluorid sodný zahrnovat všechny tři typy. Fluorid sodný je používán jako jed na krysy a jako pesticid. Podle vědecké studie provedené před několika lety, Komparativní toxicita fluorových sloučenin, je průmyslový odpad fluorid sodný 85x jedovatější, než přirozeně se vyskytující fluorid vápenatý.

Zdravotní rizika fluoridu sodného


Obecně, většina fluoridu vstupujícího do těla není snadno odstraňována. Má tendenci se hromadit v kostech a zubech. Nedávno bylo objeveno, že se hromadí dokonce i v šišince mozkové, nacházející se uprostřed mozku.
Tyto následky dentální fluorózy, která vážně poškozuje zuby, způsobené fluorizací byly zdokumentovány. Přesto Americká zubařská asociace (AMA) nadále hraje mrtvého brouka a fluorid propaguje. Odmítá připustit, že místo aby bránil kažení zubů, způsobuje fluorid ještě větší na zubech škody.
Záplava fluoridů sodného v pitné vodě a potravinách také vytváří další závažnější zdravotní problémy, které nejsou široce publikované, ba jsou dokonce potlačované. Nicméně mimo fluorózy spojily nezávislé laboratoře a uznávaní výzkumníci s dlouhodobým denním požíváním fluoridu sodného následující zdravotní problémy:
  • Rakovina
  • Genetické poškození DNA
  • Narušení štítné žlázy – ovlivňující celý endokrinní systém a vedoucí k obezitě
  • Neurologické nemoci – snížené IQ a neschopnost se soustředit, letargie a únava
  • Alzheimerova nemoc
  • Narušení melatoninu, snižuje imunitu vůči rakovině, urychluje stárnutí, způsobuje poruchy spánku
  • Šišinka mozková, zvápenatění, které ucpává tuto žlázu nacházející se uprostřed mozku

Jak jsme do toho spadli?


Podle investigativního novináře Christophera Brysona, autora knihy Fluoridový podvod, bylo přidávání velkého množství fluoridu sodného do vody a potravního systému komplotem v rámci PR, organizovaným odvětvím, které mělo problémy jak se zbavit jedovatých materiálů.
Fluorid byl potřeba ke zpracování a obohacování uranu. Pro-fluoridová propaganda byla spuštěna během projektu Manhattan, ve 40. letech. Účelem bylo přesvědčit pracovníky a lidi v místě, kde byla v Tennessee největší jaderná továrna, že je nejen bezpečný, ale také dobrý pro zdraví zubů dětí.
Na počátku 50. let nechvalně překrucovač a otec reklamy Edward Bernays pokračoval v kampani na přidávání fluoridů do vody, jako experiment vyrobení souhlasu lidí! Pak se AMA chytla té věci s chrupem a podporovala přidávání fluoridu sodného do vody. Pár nesouhlasných zdravotních studií bylo obvykle  rozcupováno. Nesouhlasné hlasy byly ignorovány jak šarlatáni, bez ohledu na jejich významnost.
Přibližně 2/3 americké pitné vody jsou nacpány fluoridem sodným. Fluorid sodný je běžný pesticid. Takže se jeho rezidua nachází v některých potravinách. Některé limonády, balené pomerančové džusy, a dokonce lahvová pitná voda pro děti obsahuje fluoridová aditiva. Kupující měj se na pozoru. Čti pořádně nálepky.

Vyhnutí se fluorizaci


Mějte na paměti, že převaření jen zvýší koncentraci fluoridu. Ale odstranění fluoridu z vody není tak obtížné. Reverzní osmóza funguje při odstraňování fluoridů dobře. Pokud jste vlastníkem svého domu a můžete oželet pár drobných, můžete si to nechat nainstalovat pod dřez v kuchyni. To činí věci velmi pohodlnými při odstraňování fluoridu z pitné vody.
Pokud to není vaše situace, sežeňte si pár velkých džbánů a naplňte je z přístroje reverzní osmózy v obchodech se zdravou výživou, obchoďácích a na dalších místech. Je tam několik takových strojů, obvykle označených jako reverzní osmóza, a obvykle jsou na mince. Takže to je nejpřístupnější a nejlevnější způsob, pokud si ho nemůžete nechat nainstalovat.

Fyziologický význam šišinky mozkové


Během 90. let v Anglii vědkyně jménem Jennifer Luke provedla první studii účinků fluoridu sodného na šišinku mozkovou. Zjistila, že šišinka mozková, nacházející se uprostřed mozku, je cílem fluoridu. Šišinka prostě absorbuje více fluoridu, než jakákoliv jiná fyzická hmota v těle, dokonce víc než kosti.
Kvůli významu šišinky mozkové pro endokrinní systém znamenaly její závěry průlom. Její studie poskytla chybějící článek u spousty fyziologických poškození způsobených fluoridem sodným, které byly předjímány hypoteticky, ale nebyly pozitivně dány do souvislosti. Skutečný hlavní zdroj řetězové reakce zablokované endokrinní aktivity byl nalezen.
Vskutku dobré zprávy. Častá expozice venkovnímu slunci, zhruba po 20 minut, pomůže fluoridem zvápenatělou šišinku mozkovou stimulovat. Jen zajistěte, abyste si sundali klobouk. Je to důležitější, než většina lidí chápe, protože šišinka mozková ovlivňuje tolik dalších enzymů a endokrinní aktivity, včetně tvorby melatoninu.

 

Spojitost s 2012


Nejdříve něco o 2012, datu, o kterém jste možná slyšeli. Podle Carlose Barriose, antropologa, historika a výzkumníka, který byl zasvěcen jako mayský obřadní kněz a spirituální průvodce: „Antropologové navštěvují chrámy a čtou nápisy… ale nečtou znaky správně… Další lidé píšou o proroctví ve jménu Mayů. Říkají, že svět v prosinci 2012 skončí. Mayští starší jsou kvůli tomu naštvaní. Svět neskončí. Bude transformován.“
Carlos Barrios dále říká, že tato transformace bude jak spirituální, tak fyzická. Přechod začal v r. 1987. Říká, že se nacházíme ve spirituálním přechodu z vlády materialismu, hrabivosti a nepřátelství do nového období spolupráce a míru – ale ne bez obtíží. Současná oligarchie je spokojená s tím, co má, a nechce se vzdát, a je mocná. Mayové tvrdí, že 2012 označuje konec období čtvrtého slunce a začátek pátého slunce.
Carlos poukazuje na to, že nepřátelská revoluce proti vládnoucí třídě nebude fungovat. Je na těch, kteří chtějí tento posun, aby se spojili s ostatními takovými a začali aktivně vytvářet sítě skutečné spolupráce. Staré se zhroutí. Nové období přijde na svět se svými porodními bolestmi, jejich závažnost závisí na naší schopnosti přijmout, co se děje, a jít s proudem. Toto, říká, si vyžaduje rozvoj bezpodmínečné lásky, s otevřeným a prostým srdcem, odpuštění a spolupráci s méně konkurencí ega.

Spojení šišinky mozkové s problematikou 2012


No, co to vše má společného s šišinkou mozkovou? Hodně. Ta je jogínskými mistry považována za portál do vnitřního a vyššího já, včetně Paramahansa Yoganandy, autora Autobiografie jogína. Parapsychologové ji považují za pojítko s mezidimenzionálními zkušenostmi. Je spojována s tím, co mnozí nazývají třetí oko či šestá čakra, což je brána do vyššího vědomí a požehnání.
A je klíčová pro podporu intuice, schopnosti, která bude potřeba během tvrdých časů. Takže je potřeba se vyvinout spirituálně, aby to pomohlo vytvořit lepší pochopení a přijetí spolulidí, a snazší skupinovou spolupráci. Meditace je součástí tohoto vývoje. Ta a trochu sluníčka, dobrý odpočinek a jídlo může způsobit, že zvápenatělá šišinka se uvolní a umožní otevření portálu.
Neobvyklý psychiatr, profesor medicíny na univerzitě v Novém Mexiku a praktikující buddhista dr. Rick Strassman napsal knihu založenou na skutečných studiích na lidech pod psychedelickou drogou DMT, s názvem DMT, molekula ducha. Objevil, mimo jiného, že šišinka mozková je zdrojem tvorby DMT během porodu a smrti, a během zážitku blízké smrti nebo mystických zážitků. Tento chemický přístup podporuje názor, že šišinka mozková je portál, kde duch přechází do jiných dimenzí, buď vstupuje do této fyzické sféry, nebo ji opouští.
Jihoameričtí a středoameričtí šamani používají ayahuascu, bylinný lektvar, který stimuluje DMT, pro psychologickou léčbu a spirituální zasvěcovací obřady. Rozšířili své obřady pomocí ayahuascy díky svému cestování po světě nebo otvírání svých domorodých zařízení pro cizince. Činí tak naléhavě, v předjímání r. 2012. Jejich přáním je nakopnout a rozšířit vědomí jednotlivců, aby přechod u vědomí byl usnadněn a týkal se co nejvíce lidí.
Tyto informace mají spojit šišinku mozkovou fyzické sféry s vyššími stavy povědomí a dalšími sférami. Hlavním není neobhajovat nebo odrazovat od používání psychedelických drog, ale povzbudit zdraví, meditaci a spirituální růst tím, že se udržuje šišinka mozková bez fluoridu. 2012 se blíží. Čas být v kondici!

Zdroj: osud.cz
Vystavil: Michal

pondělí 20. srpna 2012

Archetypy, mýty a sny v zrcadle jungovské psychologie (pozvánka na přednášku)


Zdroj: Nová Akropolis
Vystavil: Patrik

Göbekli Tepe - fascinující stavba z doby ledové

Je tomu ani ne 20 let, co německý archeolog Klaus Schmidt udělal hodně silnou čáru přes rozpočet historikům, archeologům, dějepiscům a (téměř) všem těmto lidem, vyžívajících se v minulosti. Řadu z těchto lidí to však jen lehce "štrejchlo" a následně upadlo v zapomnění. Koho objev pana Schmidta ale úplně minul, jsou zřejmě tvůrci dějepisných učebnic. Znamenalo by to pro ně totiž kompletní přepracování. A co že to pan Schmidt vlastně objevil? Několik nevinných postarších kamenů někde v jižním Turecku - Göbekli Tepe.


Göbekli Tepe je komplex, ve kterém se k obloze vzpíná několik desítek kamenných monumentů ve tvaru písmena "T" tvořených z vápence, vysokých až šest metrů a vážících až padesát tun. Monument je vždy z jednoho kusu kamene. Tyto jsou pokryty úžasnými reliéfy - řadou zvířat, ale i různými abstraktními obrazy. Ke dnešnímu dni bylo nalezeno na 43 kamenných monumentů, které jsou seřazeny do kruhů o průměru 5 až 10 metrů. Uprostřed kruhů ční 4 metry vysoký kamenný monolit. Vše dotváří zídky a stavby z hlíny. "Před několika lety objevil K. Schmidt napůl zvětralý nedokončený „T“ monolit ve vápencovém lomu, vzdáleném asi kilometr od naleziště Göbekli Tepe. Obrovský 9 metrů dlouhý kámen zřejmě praskl, a proto nebyl nikdy dotesán do konečného tvaru."

Jedná se o nejstarší nalezený chrám. Nejstarší památku lidstva. Tehdy na Zemi končila poslední doba ledová a ještě běhali mamuti. Komplex pamatuje o 5 500 let víc, než první mezopotámská města, o 7 000 let víc, než Stonehenge a o 6 000 let víc, než egyptské pyramidy. To je pořádná časová propast. Datování organických látek radiokarbonovou metodou ukázalo, že komplex je starý 12 000 let. "Nález starý 11-12 tisíc let vznikl v době, kdy údajně zanikla mýtická Atlantida. Pochází také z doby před velkým kataklyzmatem, biblickou potopou světa." Když se zamyslíme nad tím, co nám oficiálně podává dějepis, dovídáme se, že stavitelé Göbekli Tepe byli vlastně lovci a sběrači, kteří o orné půdě neměli ani páru, natož tak aby měli domácí dobytek, nebo dokonce ovládali něco jako práci s hlínou, hrnčířství, atd. A tomu mám jako věřit?
"Domnívám se, že je to přinejmenším podivné až nesmyslné vysvětlení. Pazourkem přece nelze vylamovat a precizně opracovávat kamenné bloky. Plastické reliéfy zvířat ani kamenné monumenty ve tvaru písmene „T“ v žádném případě nevytvořili lovci a sběrači."

Tři odkryté kruhové stavby a další dosud zasypané v okolí.
Dnes je odkryto pouze na 5% této pískem zasypané památky. Geomagnetický výzkum oblastní je totiž velmi nadějný. Ukazuje na dalších minimálně 250 kamenných monumentů. Hlavní rysy Göbekli Tepe jsou do jisté míry velmi podobné s pozdějšími kamennými stavbami. Také je kruhové, jako například Stonehenge. Jenže daleko, daleko rozsáhlejší.

Kdo by se snad pozastavil na tím, jak je možné, že vápenec, ze kterého bylo toto vše vyrobeno, přežil 11 tisíc let a odolal vlivům přírody, dostane jednoduchou, ale velmi zajímavou odpověď. Toto kamenné dílo bylo zasypáno pískem. Stavitelé jej tak dokonale konzervovali a uchovali v něm úžasné množství informací následujícím civilizacím.

Další zajímavostí je fakt, že v okolí Göbekli Tepe úplně chyběla voda. Nejen že to muselo velmi komplikovat výstavbu, ale také to přináší řadu otazníků. Proč bylo toto "město" vlastně stavěno, když se v něm nedalo žít? Nejpravděpodobnější odpověď je - náboženský význam. Komplex tak jistě skrývá mnoho odpovědí na nejrůznější otázky. Kdo jej vytvořil? Známe tuto civilizaci? Jaké Bohy uctívali? Proč si vybrali právě toto místo? Kam zmizeli? ... Nebude lehké je ale zodpovědět.

Archeologové více méně stále čekají, co jim reliéfy na kamenných monumentech prozradí. Vzhledem k tomu, že je odkryto zatím jen zhruba 5 procent celého komplexu, jsou dále trpěliví. Jeden reliéf je však zaujal. "Záhodolog Libor Čermák si klade otázku, zda jeden z objektů na sloupech, z něhož vychází něco jako plameny, není UFO."
Podle jiné skupiny historiků mají zvířata na kamenných sloupech jasný význam - symbolizují souhvězdí. "Mohlo by se tedy jednat o unikátní hvězdnou mapu. Kdyby se tato teorie prokázala, bylo by možné podle hvězdného nebe zachyceného na sloupech přesněji datovat dobu, kdy byly reliéfy vytvořeny." Velmi dobrá znalost noční oblohy je u dávných civilizací tak nějak předpokládaná. Co jiného měli tito lidé po večerech na práci, než sledovat hvězdy. Téměř každého fascinuje hvězdná obloha, vesmír. Je tak velmi pravděpodobné, že stavitelé tohoto komplexů byli v tomto ohledu velmi vyspělí.


Göbekli Tepe je jeden z nejúžasnějších objevů poslední doby. Znamená opravdu velmi zásadní změny v celé historii lidstva a utváří tak nový pohled na řadu věcí a faktů. A co především? Vyvolává desítky, stovky, tisíce otázek, které jsou pro mnoho expertů strašákem. Nedostanete totiž odpověď. A právě tak začíná cesta za vlastním hledáním a nalézáním sama sebe.

Autor: Fáďos

neděle 19. srpna 2012

Konopí léčí a uzdravuje


Dnes trochu z jiného soudku, konopného... Když už jsem ten zahradník :-) Na zahrádkách právě dozrávají krásné vzrostlé rostliny a policie opět dělá razie na "nelegální" pěstitele. Je to smutné. V minulosti se konopím léčila řada nemocí, než přišli koumáci na to, že se dá dobře vydělávat na chemickém a farmaceutickém průmyslu. A na lidech, kteří to všechno budou kupovat, když jim to pěkně naservírujeme. A zasejeme do nich strach a nejistotu.

Kolik miliard už bylo vynaloženo třeba na výzkum léčby rakoviny? Bylo již mnoho případů vyléčení rakoviny "obyčejným" konopím. Léčí také cukrovku, roztroušenou sklerózu, epilepsii, astma, Parkinsonovu nemoc, řadu chronických bolestí atd. atd. Léčí totiž centrální nervový systém, léčí příčinu, ne následek. Ale policie bude dál potírat každého, kdo si konopí pěstuje byť na vlastní zahradě a byť jen pro zdravotní účely. Za deset rostlin zavřou třeba stařenku, ale drogové mafie nechají v klidu "podnikat".

Proč tomu tak je? Medicína je dobrý byznys, řekl bych mnohem, mnohem větší než zbrojení. Válku nikdo nechce, ale zdravý chce být každý. A když se to lidem dobře podá, dá se na rakovině i dalších nemocech moc dobře vydělat. Bohužel.

Já za sebe mohu říci, že příští rok na jaře zaseji. Pět rostlin je totiž "legálních" :-) A co vy, už sklízíte? A jaké máte zkušenosti? Nedávno jsem měl velké bolesti dásní, dvě noci jsem nemohl spát. Vzpomněl jsem si na souseda s jeho konopnou mastí, namazal dásně a do půl hodiny pokoj.

Ono jde ale především o to zbavit se strachu, postavit se na vlastní nohy, vzít odpovědnost za svůj život a svoje zdraví do vlastních rukou. Nejrůznější bylinky, jako je právě konopí, ale i mnohé jiné, mohou být prostředníkem, jakýmsi startérem, který nastartuje přirozenou obranyschopnost a přirozený stav mysli.

Autor: Petr Hynek

Pohledy do úlu

Historie současné civilizace, všech národů i nejmenších kolektivů je z pohledu kosmického vědomí historií gigantické hry čítající miliardy hráčů, jejíž podstatou je neustálé přemísťování energií.Tuto hru dlouho vnímá naše dočasně zúžené vědomí  a prozatímně nevycválané ego jednou jako vítězství, podruhé jako porážku.



Dříve nebo později, zákonitě dojdeme k poznání, že energie mají své kosmické zákonitosti a že my sami jsme iniciátory i příjemci jejich účinků. Naše kolektivní vědomí dospělo do bodu ve stvoření, který je velmi blízko společnému pochopení principu účinků a projevů energií a to nejen volných.

Pokud se spojíme v  pochopeních a čistých záměrech jedinců, můžeme pomocí úplné mozaiky v blízké budoucnosti způsobit v celoplanetárním měřítku projevení čistých volných energií, které způsobí naprostou manifestaci hojnosti vesmíru v prostoru planety Země i v širším meziplanetárním prostoru. Ano, máme zde na Zemi velké množství vědců  s nepřeberným množstvím neprojevených patentů a vynálezů. Vše co si dokázali představit, je již připraveno a my lidé máme je nehodnotit a nesoudit, pochopit a konat vlastní úkoly v souladu s celkem   a tím kolektivně spustit tuto velkou, novou epochu, kdy strach a pocity nedostatku a zdánlivě nekonečného ovládání se stanou jen úsměvným obdobím v dějinách vývoje bytosti Země a jejích osadníků.


Naše společná pouť fyzického těla a ostatních vyšších těl nám přináší nová poznání, jejichž pomocí se mohou ztotožnit naše individuální pravdy, kterými se můžeme dotknout nejvyšší pravdy – jednoty. Dívejme se společně do přírody, namátkou třeba do života hmyzu, kde je všechno viditelně projeveno. Jen silný a zdravý roj včel může dobře prospívat a přesně tak je to s námi lidmi. Jen tam, kde každý jedinec je vědomě prospěšný celému společenství a je s ním bytostně propojen, můžeme nalézat pravdivý smysl života. Osamocená včelka se těžko dočká jara.


Silný a zdravý roj s vědomím jednoty však vlastní účelnou činností udrží příznivé podmínky pro život i v třeskutých mrazech. Společně zajistí pokračování svého rodu v dalším roce. Když ucítí první jarní slunce, ihned započne s budováním nového života. Samotná včelka, i kdyby se sebevíce snažila, nikdy nepostaví plást obtěžkaný medem. To všechno může dokázat jen božské uskupení, kde každý jedinec má svůj úkol, který beze zbytku splní ve jménu vyšších principů pozemské přírody v souladu s vesmírem. Proto hledejme, nalézejme a žijme tento zákon, zapomeňme na svoje výhody a neoprávněné čerpání z ostatních. Jen tak dochází k dokonalému souznění, jednotě a hojnosti. Jen tak jsme schopni dosáhnout na kolektivní změnu bytí, kterou si tolik přejeme ve svých individuálních představách.

Zodpovědnost za budoucí plné plásty, šťastný roj a důstojný úl je na každém z nás.

Autor: Ivo Fluksa
Zdroj: Volné energie
Vystavil: Fáďos

pátek 17. srpna 2012

Carl Gustav Jung (1875-1961) o tom, co se má v dnešní době změnit, abychom byli zpět v rovnováze...

Nadčasová slova z roku 1959 (kniha Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, s. 274):


"Kritický rozum v nedávné době vedle mnoha jiných mytických představ zdánlivě odstranil též ideu posmrtného života. Bylo to možné jen proto, že lidé jsou v dnešní době většinou výlučně identifikováni se svým vědomím a mylně si představují, že jsou jen to, co sami o sobě vědí. Každý, kdo má byť jen ponětí o psychologii, si může snadno učinit představu o tom, jak omezené je toto vědění. Racionalismus a doktrinářství jsou nemoci naší doby; předstírají, že všechno vědí. Avšak objevíme ještě mnohé, co dnes ze svého omezeného stanoviska považujeme za nemožné. Naše pojmy času a prostoru mají jen přibližnou platnost, a ponechávají proto široké pole relativním i absolutním odchylkám. Se zřetelem na takové možnosti pozorně naslouchám neobyčejným mýtům duše a pozoruji dění, jež mě potkává, a to bez ohledu na to, zda zapadá do mých teoretických předpokladů, nebo nikoli. 

Bohužel mytická stránka člověka přichází dnes většinou zkrátka. Člověk už neumí fabulovat. Tím mu mnoho uniká; neboť je důležité a léčivé hovořit i o nepochopitelných věcech."

Už objevujeme mnohé, na co nebyla za Jungova života příliš vhodná doba. Například více fabulujeme (využíváme pravé hemisféry), obracíme se do nitra, mnozí z nás na poslední chvíli připouštějí možnost posmrtného života a do širšího povědomí se dostávají vědecké poznatky, které by ještě před pár lety zněly jako sci-fi. 

Pro mě je Jung mimo jiné jeden z mála psychologů, kteří pochopili, že než se člověk pustí do psyché ostatních, musí poznat důkladně tu svou - tedy mně sympatický důraz na sebepoznání... 

Kladl rovněž důraz na integraci nevědomých obsahů do vědomí (například skrze sny). Na jiném místě knihy říká, že náš nynější život, tedy život vědomí ve fyzickém těle, může být v podstatě stejnou iluzí jako sen, kterému věříme také do doby, než se z něj probudíme...Tím ale není myšleno, že na ničem nezáleží. Spíše, že nevědomí má přinejmenším stejnou váhu jako vědomí. 

Jung se na základě svých zkušeností mimochodem přikláněl k učení o karmě a reinkarnaci. 

Další informace o tomto jedinečném člověku najdete ZDE

Patrik

středa 15. srpna 2012

Schumannova rezonance – tlukot srdce Země


Bývá nazývána tlukot srdce Země a je spojována s léčením, duchovní transformací a zrychlováním času.

Schumannova rezonance (SR) je frekvence, ve které kmitá elektromagnetické pole nad zemským povrchem pod ionosférou. Tento prostor rezonuje stejně jako ladička a elektromagnetické vlny v něm vyvolávají blesky. Někdy se těmto frekvencím říká „tlukot srdce planety“. Poprvé byly tyto rezonance zaznamenány při atomových testech. Německý vědec W. O. Schumann vlny předpověděl v roce 1952 a pak je i doložil v roce 1957. Jde o nejdelší elektromagnetické vlny registrované na Zemi.
V Schumannově době se vědci nedomnívali, že by tyto vlny mohly proniknout slupkou obklopující planetu až do kosmického prostoru. Ale je tomu tak, družice prolétávající nad planetou rezonance vyvolávají.
Základní hodnota SR se blíží 7,5 Hz. Někdy se uvádí hodnota 7,83 Hz. Nejúžasnější na celé věci je, že základní rezonance planety Země odpovídá frekvenci lidského mozku, když se nachází mezi frekvencemi na úrovni theta a alfa.

  • alfa hladina – 8-13 Hz – je charakteristická frekvencemi EEG v rozsahu 8 - 13 Hz, se dosahuje ve stavu dřímoty, a také při uvolnění (relaxace), zvýšené představivosti a jemných rytmických fyzických aktivitách. Často se spojuje s příjemnými pocity, až euforií, bez přítomnosti psychické námahy. Je ideální na učení.
  • theta hladina - 4 - 8 Hz, je stav vědomí, který se nejčastěji dosahuje v ospalosti, kdy obyčejně velmi rychle upadáme do spánku. Často je provázen podvědomou představivostí a s ní spojenou tvořivostí.

I věda potvrdila, že tato frekvence je základním předpokladem fyzického i psychického zdraví člověka. Někdy se uvádí, že vystresovaný moderní člověk má frekvenci svého mozku vyšší, než je 7,5 Hz. Možná proto je tolik lidí kolem nás nemocných, trpí depresemi a psychickými problémy všeho druhu. Tyto informace nejsou nic nového, byly známy už v 70. letech 20. století. V Schumannově frekvenci také zní posvátná indická slabika Óm, která se vyskytuje ve všech hinduistických a buddhistických mantrách. SR může být dokonce formou, kterou sama planeta komunikuje s lidským vyšším vědomím.

Vědecká definice

„Vlnění stvořené pro život a pro evoluci na této planetě“ - ačkoliv jsou esoterické interpretace tak básnické a mnohoslibné, věda se drží při zdi.
Schumannovy rezonance (SR) jsou souborem maximálních hodnot při extrémně nízké frekvenci (ELF) a SLF (super nízké frekvenci) spektra zemského elektromagnetického pole. Jsou to globální elektromagnetické rezonance, excitované výboji blesků v oblasti mezi zemským povrchem a ionosférou v rozsahu od 3Hz do 30Hz nebo od 30 do 300 Hz. Mimo geofyziků se o SR začala zajímat také bioenergetika a akupunktura. Malá vědecká studie z Japonska zjistila, že SR snižuje krevní tlak. Další dopady na lidské zdraví zkoumány nebyly. Tolik Wikipedie.


Planeta se transformuje
Rezonance Země

Esoterické výklady jsou daleko zajímavější. SR byla pro esoteriku velmi frekventovaným pojmem zejména po roce 2007. Některé zdroje ji spojily s duchovní transformací a s blížícím se koncem mayského kalendáře, s rokem 2012 a přepólováním Země. Průměrná SR (7,83) se podle některých zdrojů začala z neznámých důvodů zvyšovat v době první harmonické konvergence v roce 1987. Planetární (resp. i vesmírný) energetický posun jako by předznamenal transformaci lidského vědomí, která od té doby sílí.

Léčivé účinky

Někteří badatelé označují SR za „ladičky života“. Domnívají se, že se jedná o velmi důležitou, trvalou elektromagnetickou vlnu, která funguje jako frekvence, ovlivňující biologické oscilátory v mozku savců.
Dr. Wolfgang Ludwig zjistil, že na to, aby byl člověk v harmonii, potřebuje být v souladu s Schumannovou frekvencí.
Být naladěný na SR znamená být v kontaktu se základním tokem bytí. Laboratorní testy ukázaly, že když jsou živé buňky vystavené působení SR, ochraňuje je to před škodlivými elektromagnetickými frekvencemi a snižuje to absorbci škodlivých chemikálií. Poslech frekvence 7,83 Hz zvyšuje imunitu před iritujícími vlivy vnějšího prostředí.
Hlavní způsoby, jak se na tuto frekvenci naladit jsou meditace, relaxace a kontakt s delfíny.

Rezonance Země se mění?

Podle některých výzkumů se průměrná Schumannova frekvence postupně zvyšuje.
Lewis B. Hainsworth byl jedním z prvních, kdo hovořili o tom, že lidské zdraví je spojené s geofyzickými parametrami, což se děje prostřednictvím SR.
Hainsworth zjistil, že frekvence lidského mozku se vyvinuly společně s těmito signály.
Pokud je tato hypotéza správná, znamenalo by to, že byly objeveny podmínky, za jakých dochází ke změnám v lidském mozku.
Změny v mozkových strukturách by mohly způsobit zdravotní poruchy i změny chování.

V souvislosti se zvyšující se SR můžeme pociťovat:
  • Migrény, vyčerpání
  • Elektrický náboj v končetinách a páteři
  • Křeče ve svalech
  • Symptomy podobné chřipce
  • Živé sny

Zdroj: pravdu.cz
Vystavil: Michal

pondělí 13. srpna 2012

Nezvolená cesta - R. Frost

Dnes si dovolím "pouze" báseň od Roberta Frosta, na kterou jsem si včera vzpomněl. Před téměř třiceti lety ji přeložila do češtiny Hana Žantovská.
Společnost je dnes všemožně manipulována a vydává se rozmanitými směry, ale nikomu z nás nic nebrání v tom, jít svou cestou. A vždy to bude ta správná.

Dvě cesty se dělily v žlutém háji
a byl bych tak rád nelenil,
šel oběma a zvěděl, co tají,
tu první jsem sledoval očima, dal jí
sbohem, když zmizela v zeleni.

Šel po druhé, která se nabízela,
snad právem jsem jí přednost dal,
zarostla travou, prošlápnout chtěla,
tu první mi pak připoměla,
když jsem ji poctivě prošlapal.

Jedna i druhá zde zasypaná
ležely pokojně pod listím.
Tu první jsem zamýšlel pro jiná rána,
však každá cest je předešlou daná,
a sotva kdy se tam navrátím.

Po létech povím to najednou
s povzdechem, jak čas plyne.
Dvě cesty se dělily, já šel tou,
kde jich šlo méně přede mnou
a pak bylo všechno jiné.

Autor: Robert Frost
Překlad: Hana Žantovská
Vystavil: Fáďos

neděle 12. srpna 2012

Nenechte se zblbnout očkováním

Přesně na týden se Srdce nové energie zastavilo. To je tak, když si všichni naši členové užívají života, prázdnin, léta a sejde se to do jednoho týdne x).
Tak se do toho zase dáme, co? x)


Dnes na ČR 2 běžel zajímavý pořad o očkování proti klíšťatům. Jedna "zasvěcená" lékařka v něm tvrdila, že se klíšťata přemnožila kvůli globálnímu oteplování. V zimě je prý více teplo, klíšťata přežívají a množí se. Blbost nad blbost. Globální oteplování, teplejší zimy... Já měl letos na zahradě často mínus pětadvacet, sněhu po kolena... Jo a v lese jsem teď každý den a ještě jsem si klíště nepřinesl. Loni jsem tuším jedno měl, ale to dřív taky bývalo, i když se globálně neoteplovalo! Když se lékařky zeptali, jestli i přes fakt, že na nemoci vyvolané klíšťaty, zemře méně lidí než na obyčejnou chřipku, je důvod k panice, odpověděla - "No samozřejmě!"
No, samozřejmě, i v případě ptačí a prasečí chřipky bylo nutné vyvolat paniku. Ona ta paní "lékařka", zřejmě dobře placená farmaceutickými společnostmi, určitě ví PROČ. Jde jenom o byznys, o nic jiného. Média patří silným, stejně jako ten farmaceutický průmysl. Kolik lidí zemřelo na ptačí a prasečí chřipku dohromady? Byly to ojedinělé případy, většinou spojené s jinými příčinami. Ale vakcíny bylo třeba prodat. Žádný politik ani hygienik se nedal očkovat, proč asi? Nejdůležitější je prý nechat očkovat staré lidi a taky děti. Jistě, na to se ovčané dobře chytají, děti se nemohou bránit, staří jsou zase pro každý dobrý lék...


Kdysi jsme v práci dostali od zaměstnavatele vakcínu proti obyčejné chřipce. Všichni si ji vzali kromě mne. Já ji vyhodil. A všichni dostali tak ošklivou chřipku, jakou ještě v životě neměli. Já jsem neonemocněl. Takže když vám zase média budou lhát, jak je důležité nechat se očkovat proti čemukoliv, nenechejte se zblbnout. Je to jen byznys. JEJICH byznys.
Navíc nás potřebují dostat z těch lesů a přírody jako takové víc do města, do supermarketů, restaurací, k plazmové televizi, zkrátka všude tam, kde se točí kola byznysu. V lese neutratíte ani korunu a navíc tam v tom klidu můžete přemýšlet a třeba i na něco přijít. Ale to ONI nechtějí.

Autor: Petr Hynek

A já si dovolím jednu otázku: Pamatují ti starší z nás tolik vakcín, když oni byli malí? Cca před 50 lety například.
Myslím, že podmínky na Zemi jsou přes všechny poplašné zprávy velmi srovnatelné, tak proč teď by měly být potřeba? (F.)

neděle 5. srpna 2012

Kdo seje vítr, sklízí bouři

Je opravdu nejvyšší čas rozhodnou se pro správnou cestou a přestat si hrát na vlastním písečku s dětskými hračkami. Realita, kterou dnes zažíváme jako relativně klidné dny s relativně klidným počasím, stavem peněženky a spíží, se může každým dnem změnit. Tento obraz světa je velmi křehký. Měli bychom si proto v mysli vytvořit pevnější základy reality duchovní a stavět na nich, jen tak nás nic nezaskočí.

Nevíme dne ani hodiny.... Ano, opravdu každým okamžikem se může změnit celý svět. Každým okamžikem se může změnit celý náš život. Proto je dobré být připraven stále. Být připraven uvnitř a nebát se. Strach je nástroj ďábla. Ještě se díváte na televizi? Co vidíte ve zprávách? Jen samé strach vyvolávající informace. O to jim jde. Nenechat se zastrašit, neposlouchat je, žít srdcem plným lásky a soucitu. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Zasejme klid a mír do duší...


Autor: Petr Hynek

Čas se zrychluje (pravdu.cz) aneb opět k velkém přínosu C. J. Callemana


Patrik

středa 1. srpna 2012

Řada novinek a vylepšení na SNE doprovází začátek srpna

Z července máme srpen a v roce 2012 nám tak zbývá už jen pět měsíců. Olympijské hry jsou v plném proudu a s podobnou vervou a nasazením, jako sportovci vrhající se postupně vstříc svým výzvám, pracuje na nových vylepšeních i tým Srdce nové energie. Díky tomu se Vám v tomto článku můžeme pochlubit s řadou novinek a i jedním talentovaným členem kádru. Že naše snaha za necelé 4 měsíce života tohoto webu nebyla marná, o tom nás nejlépe přesvědčujete vy sami. Před několika dny jsme totiž společně překonali hranici 10,000 zobrazení stránky a denně k nám zavítá již na více než 50 čtenářů. Děkujeme!

Už na první pohled je zřejmá jedna velká změna. Tou je samozřejmě míněno rozdělení našeho obsáhlého menu do dvou sloupců po obou stranách. Menu působilo poněkud přeplácaně a bylo příliš dlouhé. Chtěli jsme však zachovat všechny jeho položky, protože je považujeme za důležité, a naopak další položky ještě přidat. Snad Vám nové menu bude vyhovovat a rychle si na něj zvyknete.

Kdo si menu prohlédl pozorně, jistě si všiml řady změn. Mezi ty drobnější patří nově přidané poděkování některým webům a lidem, nebo také úprava sekce "Kontaktujte nás", kde jsme přidali maily na jednotlivé členy týmu SNE pro případ, že by měl někdo zájem kontaktovat vybraného přispěvatele místo SNE jako celku. Obě tyto drobnosti najdete v levém menu.

Rád bych mezi námi také oficiálně přivítal nového člena týmu. Michal je "doma" na jeho webu (ZDE) a SNE bude obohacovat vybranými články. Jak už jsem se zmínil dříve - můžete se z jeho strany těšit na zajímavé články s poutavou tématikou z mnoha koutů internetu. Pozornější si všimli, že už se mezi nás Michal zapracoval a několik článků již vystavil.

Jak už předjímá dnešní úvodní obrázek - nově najdete Srdce nové energie i na Facebooku! To je jedna z největších změn, kterou jsme pro Vás přichystali. Všichni doufáme, že je to dobrý tah, který pomůže k rozšíření základny čtenářů tohoto webu a že se tam mnoho z Vás stávajících také ukáže. Pro fanoušky Twitteru jsme přidali na stránky možnost Tweetu, stejně jako zde najdete nově i Share pro Facebook. Vše co se týká tohoto odstavce najdete v levém menu, stejně jako úpravy zmíněné ve třetím odstavci článku. Na stránku SNE na Facebooku přejděte ZDE, nebo kliknutím na úvodní obrázek tohoto článku.

Dříve už jsme psali o přerušení aktivit Petra Hynka na jeho blogu. A právě toto se nám povedlo částečně vyvážit. Slovo dalo slovo a Vy se tak můžete těšit na pravidelný týdenní přísun vět a především myšlenek tohoto skvělého člověka a publicisty. Pod názvem "Myšlenka od Hynka", který sám navrhl, Vám budeme každou neděli předkládat vybraný článek z jeho minulé tvorby. Věříme, že si na tento pravidelný seriál rychle zvyknete.

Fáďos