"Táňa Fischerová prezidentkou" potřetí: VIDEO (povídání)

Téma "prezidentka Táňa Fischerová" podruhé

Na úvod prohlášení Divadla Kampa:

"Podporujeme kandidaturu paní Fischerové a rádi bychom ji viděli jako první prezidentku ČR. Argumenty pro se nejlépe sdílí osobně, proto srdečně zveme na tento večer na Kampu.

Toto setkání není volební agitací, ale spíše příležitostí, aby se potkali lidé stejného smýšlení, kteří ještě neztratili naději a vidí v možnosti zvolení občanské kandidátky na Hrad cestu, jak nastartovat obrodu v politice a nakročit směrem k žití ve společnosti, která nebude lhostejná a pasivní.

Bahno není špatné, vždyť právě z bahna může vyrůst krásný leknín."  (http://www.divadlokampa.cz/divadlo/tickets/374)

Někde jsem zahlédl dojmy ze setkání s paní Fischerovou v Chotěboři (jakmile Igor Chaun video zveřejní, budeme sdílet) a zaujalo mě, že se často opakovaly věty typu: "Já mám vůči politice averzi a vůbec bych nevolil, ale z paní Fischerové vyzařovalo něco takového, že ji volit musím." Teď to vypadá, že Vás nepřímo vlastně navádím k volbám, ale není tomu tak. Chci, abychom si uvědomili, že na to dát šanci opravdové změně máme v podstatě měsíc (je třeba 50 000 podpisů). A pokud by Vás neoslovilo ani video či přímé setkání s paní Fischerovou, alespoň jste tomu dali přece šanci (případně pište, kdo Vás zaujal více než ona, ale osobně při dnešním stavu pochybuji, že se někdo takový najde). Jasně, že se nejdřív musí změnit systém od základu, jenže zároveň nepochybuji, že tomu by byla schopna tato žena silně napomoci. 

Upozorňuji, že paní Fischerová ještě ani nekandiduje - abychom ji vůbec mohli v lednu volit, musíme získat do konce října 50 000 podpisů...Vizte dále:

Srdečně zdraví Patrik

Iv a Ivo Wiesner o českém národě (důležité a přinejmenším zajímavé)

Uvedu zde sdělení, jež bylo citováno v knize „ Národ v lénu bohů“ od Ivo Weisnera,, jelikož se množily dotazy na toto téma, tak jsem si dovolil Vám jej zde dát k dispozici.

Smutné je, že mnoho dnešních Čechoslováků se stydí za svůj původ, u některých našich občanů dokonce záměrně ponižující ideologie temných zvítězila, rozdělila i tyto dva národy,  je to jejich volba, zradily v celé své karmické cestě a to Universum neodpouští, budou patřit tam kam patří – nikam,  budou to již jen psanci, protože se zřekli toho nejdražšího, rodového domova, který je spjat s našimi předky až do dnešních dob. I náš jazyk obsahuje  velmi důležité faktory pro další vývoj světa.

)

autor foto - Bičíková

Zde máte významný kousek sdělení:

„Opět k vám promlouvám z onoho velebného klidu, odkud jsem již dříve promlouval v osudových chvílích této planety. Jak jsem již předešle řekl, váš národ je původem předků slunného Orientu, ze země, která leží pod Střechou světa. Proto znám dobře váš národ i jeho poslání, jelikož pouta utkaná předivem věků stále trvají. Vraťme se ještě jednou do minulosti vašeho národa a sledujme nit dějin, jejichž události, které nás poučily o tom, že jste vyvoleni k velikému úkolu v dějinách světa. Váš malý nárůdek v moři nepřátel procházel vždy kritickými údobími svého vývoje a procházel utrpením a to proto, aby uzrál pro svůj příští vedoucí úkol v kultuře ducha. Již několikrát byl na pokraji záhuby, byl zničen, avšak jinak bylo psáno v knize osudu a neměl zahynout, protože má své předurčení. Nezahyne, protože jméno Praha, pocházející z indického slova Pragaja Déva Pragaja — znamená Setkání Bohů, a tak Praha se má stát střediskem obrodného hnutí světových dějin ve smyslu duchovního vývoje.

A tak první válka zrodila vaši samostatnost, druhá očistila vaši zemi od zrádných cizáckých živlů. Dnešní doba, kterou prožíváte, má sloužit k rozpoznání kladů i záporů světového názoru i vlasteneckých kvalit a současně ke krystalizaci ryzích charakterů ve vašem národě. Ale otevřte oči a pozorně se dívejte. Zachovejte naprostý klid a důvěru v příští dny. Ať postihne tuto planetu jakákoliv přírodní katastrofa, zůstaňte tam, přesně na tom místě, kam vás vaše karma postavila. Neutíkejte nikam. Vaše karma ví nejlépe, kde jste v bezpečí. Civilizace se žene nezadržitelně vpřed a nastane doba, kdy žádná prestiž té či oné strany, té či oné velmoci, ale láska a úcta k člověku budou vládnout a duchovní hodnoty budou zdobit hlavy vašich hodnostářů.

V šíři příčin se vynořil Višnův (Kristův) rok a spěje ke své realizaci. Procesem pročišťování a prověřování se připraví váš národ do příští éry — éry slovanské. Tímto očistným procesem prochází v současné době i váš největší východní bratr, který se v nejbližších letech přetvoří v nejčistší demokracii světa. Buďte silní a klidní, současně i opatrní i před nejlepšími přáteli, neboť lidská slabost není vzácností.

Idea, za kterou šli vaši velikáni, a kterou hlásal i jeden z vašich synů největších (pozn. T. G. M.), spěje ku svému uskutečnění. Je to idea čistého lidství, osobní i duchovní svobody, osvobození ženy i muže ve spolupráci a soužití, pak teprve pochopíte pravý význam bratrství.

Jste národem, který je z nejbohatších na duchovní hodnoty v celé Evropě, a proto musíte růst, protože oči celého světa budou na vás upřeny jako k duchovnímu srdci. To je zákon!

Buďte klidní. Na hodinách světa se ručička blíží k hodině dvanácté a ve vzduchu se rýsuje katastrofa. Tato planeta však nesmí být zničena, jelikož by její zánik ohrozil celou sluneční soustavu. Nebude však ušetřeno její duchovně choré lidstvo, které usiluje o její zničení atomovou zbraní. A tak se země otřese jako kůň, který ze své srsti smetá hejna komárů. Vliv Říma zcela zanikne, protože katolická církev znečistila původní učení Ježíšovo. Nový zákon bratrství a demokracie se zaskví v plné čistotě a jasu. Zachovejte k celému světu lásku! Přejte všem lidem klid a mír, o který jsou zatím lidé ochuzení. Přejte všem hladovějícím nasycení, a těm kdo hynou z nedostatku práce, přinášejte pomoc. Vašemu úkolu žehnají ti, kdo bdí — vaši bratři z Himálají. Až uslyšíte různé zprávy ze světa, buďte klidní a vyrovnaní. Vše, co přichází a přijde, přijímejte tak, jak to přijde a snažte se vše řadit do souvislostí s nutným vývojovým procesem pro růst duší.

Pokoj s vámi!“

A pokud chcete, tak si ještě stáhněte mnou vytvořený  malý film: http://www.uloz.to/hledej?q=v%C3%BDlet+kelti natočený právě ze starého zapomenutého místa našich předků, pro umocnění duchovního zážitku. Děkuji.
A jeden "zajímavý" pohled  na EU: http://www.relay-of-life.org/cz/chapter.html

Autor: Iv (Energie u Pramene)

Vystavil: Patrik

Střed člověka

Středem Člověka je jeho srdce. Jádrem našeho společného Univerza je nekonečná, bezpodmínečná, tvořivá láska, která se projevuje jako přirozená laskavost. Laskavé srdce je naplněno až po okraj vášní pro život, a to v jakékoli jeho podobě. Život je totiž to jediné, co doopravdy máme. Všechno ostatní je jen vymyšlená iluze a cizí popis, který jsme se naučili přejímat a potvrzovat ho v jazyce. Uvěřili jsme cizím, pokoutným myšlenkám, jež stvořily a udržují tenhle iluzorní, přestože zdánlivě skutečný, svět. Svět, ve kterém zapomínáme na život. Skutečný život kvete soucitem. Soucit není žádná pitomá charita a nedá se uzavřít do žádného konceptu. Soucit je tichým mostem Síly k nespoutanému bytí, které neznamená 'dělat si co a jak chci', protože pomáhá uvidět celek a vlastní umístění v něm. Soucit je pravdivě měkký a počítá s každým - jeden vyhaslý znamená ztrátu pro všechny. Jeden nemocný značí újmu pro všechny. Ve skutečnosti je toho málo, co potřebujeme pro své putování životem, protože vše podstatné jsme si s sebou přinesli v momentu našeho zrození. Setřást brnění a odložit zbraně kultury. Poznat skutečnost toho, čemu jsme uvěřili, čeho jsme se vzdali a co jsme za to dostali. To nás dovede zpět do našeho středu. Středem Člověka je jeho srdce. Bez návratu ke svému středu není možné pokračovat.

Autor: Petr Václavek
Zdroj: Nové Bohatství
Vystavil: Fáďos

O stěhování a zbytečných věcech

Až teprve při stěhování si člověk uvědomí pravou hodnotu věcí, které kolem sebe po léta hromadil. Najednou se máte rozhodnout, co si s sebou vezmete a co vyhodíte. A zjistíte, že většina těch krámů je pro vás spíš břemenem a že vlastně většinu z nich ve skutečnosti vůbec nepotřebujete. Kdyby lidé žili tak, jako by se měli každý rok dvakrát stěhovat, došli by ke stejnému závěru - nemá smysl hromadit věci. Opravdový život a svoboda spočívá v něčem úplně jiném.

S trochou nostalgie vzpomínám na dobu, kdy jsem všechny své věci naložil do Trabanta. Myslím si, že i tak jich bylo až dost. Opravdový domov má každý jedině sám v sobě. A obraz toho, jak to vypadá v našem bytě či domku, vypovídá do značné míry o vnitřním a duchovním světě každého z nás. Kdo si neumí uklidit kolem sebe a shromažďuje spoustu zbytečných věcí ledabyle poházených po celém domě, ten si těžko udělá pořádek sám v sobě, je zaneprázdněn mnoha zbytečnými myšlenkami a starostmi. Ale všimli jste si někdy, jaký klid a mír vyzařuje z člověka, který má doma jen minimum věcí uspořádaných vždy na svém místě? A s takovým člověkem je radost se setkat a hovořit, protože i jeho myšlenky jsou uspořádané a klidné na rozdíl od člověka "bordeláře", který ve vás zanechá nejspíše zmatek...

Autor: Petr Hynek

Hravost

Dnes mne na webu Cesta Duše upoutal krásný článek. Přestože obsah webu si střízlivě třídím a většinu textů spíše přeskakuji, než důvěrně čtu (jednoduše proto, že neodpovídají mému názoru), najdu si tam i své výjimky a tento článek se mi velmi líbí. Doufám, že nikomu nebude příliš vadit, že je psán slovenštinou. Naopak mnozí Slováci jej pro jednou jistě uvítají x).

Poznáte ten pocit, keď urobíte niečo spontánne, namiesto toho, čo sa od vás čaká a vy sa v duchu, niekedy aj úplne otvorene, uškrňate sami nad sebou a cítite sa znovu ako malé dieťa?
Ako dieťa, ktoré vie, že by niečo MALO, ale rozhodne sa urobiť niečo, čo pokladá za lepšie, pod vplyvom náhleho popudu, radostne, nezbedne a so všetkou samozrejmosťou jemu vlastnou?

Kedy naposledy ste si dovolili vystúpiť zo zaužívaných koľají a celkom prekvapiť (aj samých seba) niečím nečakaným? Zažiť znovu ten pocit, ze vám patri svet? Aspoň na krátku chvíľu nebrať ten život tak vážne a znovu sa hrať?
Vtedy sa tvoria tie najkrajšie spomienky. To sú chvíle, kedy žijete naplno a ktoré stoja za každý okamih.

Predstavte si, že ste sa práve narodili…
Keby ste nevedeli o žiadnych poučkách, nenaučili sa žiadne pravidlá, neboli ovplyvnení nijakým strachom… a mali pred sebou šíre pole s neobmedzenými možnosťami, čo by ste robili? Ktorou cestou by ste sa vydali? Kam by sa uberal váš život?
Pretože presne takéto možnosti a pole pôsobnosti máme. Jediné, čo nás obmedzuje, sú limity, ktoré sme sa naučili alebo ktoré si sami dávame.
A najlepšie na tom je, že nikdy nie je neskoro vykročit tým smerom, ktorým túžime v hĺbke srdca ísť. Každý deň, každú minútu môžeme začať odznova. Znovu sa nadýchnuť :) A tvoriť. Tvoriť si svet, ktorý chceme.

Tvorte s láskou, ste schopní ohromných vecí, všetci.
Majte nadherný deň :) A čokoľvek je pred vami, vložte do toho srdce a kúsok nadšenia, tej detskej radosti, ktorá vo vás stále je.. Urobte to pre seba, hrajte sa :)
S láskou, Katka

Edit: Nikde jsem si na výše zmíněném webu nevšiml žádného textu, který by se týkal autorství článků, proto pevně věřím, že při řádném zařazení odkazu na zdroj, bude všechno v pořádku x).

Autor: Katka
Zdroj: Cesta duše
Vystavil: Fáďos

Táňa Fischerová může být prezidentkou ČR (leden 2013)

Prosím i ty z Vás, kteří máte předsudky a nebo by jste za běžných okolností tento příspěvek prostě přeskočili: věnujte poctivě necelých 8 minutek tomuto videu, stojí to opravdu za to. 

Není to o politice. V zásadě se od politiky jako mnozí z Vás distancuji a zastávám ten názor, že vnitřní změnou jednotlivců postupně dojde k viditelným změnám "ve vedení". Jenže před nějakým tím rokem jsem četl s paní Fischerovou krásný rozhovor a nyní žasnu, že dostává šanci mluvit za lid, neboť je to velmi duchovně založená žena, a to je více než milé. Četná proroctví tvrdí, že systém se nemá zhroutit, nýbrž transformovat. Možná si budeme vládnout sami už velmi brzy. Ale dokud jsme odkázáni na stávající systém, můžeme udělat alespoň onu maličkost v podobě naslouchání velmi slibné kandidátce:

Mimo jiné paní Fischerovou podporuje mnohými z nás oblíbený Igor Chaun, který ji dokonce pozval na setkání v Chotěboři minulý víkend. Kdo chce věnovat paní Fischerové i více minutek, tak může tady (povídání s Alžbětou Šorfovou):

Kdy jindy chceme "něco dělat" než v tyto přelomové měsíce? Byť jsem také spíše pro vnitřní cestu, jež jsem naznačil v úvodu (podobně jako Fáďos, Michal a řada z Vás), je podle mě ale na druhou stranu nezodpovědné čekat, co se semele "tam venku". To jsme dělávali dřív. Vidím kolem sebe spoustu rezignace, jenže v tuto magickou (i když těžkou) dobu už nemůžeme vycházet ani z nedávné zkušenosti! "To nemá cenu." - Teď to právě cenu má! Teď je všude nová šance a vibrace přejí zázrakům, ale musíme věřit, ne stále omílat dokola, že už to lepší nebude. Nic není černé ani bílé. Kupříkladu známý příklad: nůž můžeme nahlížet jednou jako nástroj a jednou jako zbraň. To samé aplikujme na tzv. politiku. Někdo ji obrodit musí, podobně jako školství (což jde ruku v ruce).  

Zkrátka jednou máme možnost přímé volby, tak ať to padne (této) moudré ženě...z principu. 

Pokud chápeme váhu této výzvy, můžeme vyjádřit svůj souhlas s kandidaturou ZDE! 

http://www.klicovehnuti.cz/

Patrik

Jaroslav Dušek o stravě

Narazil jsem na velmi podnětný web skola-esoteriky.cz/, ze kterého sem kopíruji rozhovor s Jardou Duškem...jako vždy inspirativní :-):

Pro dnešní rozhovor jsem si zajela za mistrem improvizace, divadelním a filmovým hercem Jaroslavem Duškem, který v posledních letech žije zdravějším způsobem . Jelikož jeho vyprávění bylo velmi poutavé a zajímavé, není to klasický rozhovor, ale snad i tak to bude pro mnohé příjemné čtení. 

Dobrý den, velmi by mě zajímalo, jak vypadá denní jídelníček Jaroslava Duška...

Jaroslav Dušek: Denní jídelníček? Vypadá tak, že v něm víceméně bývá jedno jídlo a někdy je to třeba jen polévka. Postupem času jsem zjistil, že tři jídla denně nedokáži vůbec sníst, že to je strašně moc jídla. Prostě jsem vypozoroval, že jím zbytečně mnoho a začal jsem jíst méně a menší porce. Dnes bych již jen tak bez přípravy nedokázal sníst klasické jídlo včetně polévky a dezertu.

Zajímá mě, to jedno jídlo je v poledne?

Jaroslav Dušek: Většinou to tak vychází, že to je v poledne nebo po poledni. A k tomu jsem tak postupně dospěl. Protože téměř každý večer hrávám na jevišti a před představením nejím, aby mě trávení při hře nerušilo. Jednu dobu jsem zkoušel jíst obden, ale špatně se mi to dodržovalo. Třeba jsem se přistihl, že jsem v půstový den uzobl automaticky pár oříšků. Tak jsem se rozhodl, že budu jíst denně, ale málo. Cítím se tak lépe.

Říkal jste, že jíte bezmasá jídla. Moc by mě zajímalo, jak se to stane, že se člověk přeorientuje z "všežravce" na "býložravce", pokud to tak smím říci?

Jaroslav Dušek: Já jsem to měl velmi jednoduché. Před pár lety jsem začal zkoumat, proč mě občas pálí žaludek. Zda je to po kávě, protože mě napadlo, že to způsobuje káva. Ta to ale nebyla. Pak jsem zjistil, že to dělá maso. A když jsem začal to maso vyřazovat, přestal mě žaludek pálit, bylo mi lépe a celkově mi to prospělo. No a jak jsem začal jíst méně, začal jsem zvažovat, co vlastně budu jíst. Když jíte hodně, sníte vše, na co přijdete. Tam zobnete, tu zobnete, tam ochutnáte, dáte si, proč by ne. Pak vás trošku bolí břicho, říkáte si "to jsem to dnes ale přehnal, zítra se to už nesmí opakovat!" Jenže když jíte míň, už si začnete vybírat, zda to či ono opravdu stojí za snědení. Řeknete si, že určitá plnidla vám nestojí za to, abyste si jimi zaplácli žaludek.

Takže takhle jste se tedy zbavil masa?

Jaroslav Dušek: Takhle to maso samo nějak pozvolna odcházelo a definitivně odešlo loni, 6. února, kdy jsme se vrátili z hor z Rakouska. Tam je hodně masitých jídel v restauracích, takže jsem maso pojedl a opět jsem zjistil ověřený poznatek, že mi to zase nedělá dobře. Když jsem se vrátil, tak jsem udělal takový obřad, dal jsem si v jedné restauraci candáta a tím jsem se s masem rozloučil. Poděkoval jsem mu za všechno dobré, co pro mě udělalo a vysvětlil jsem mu, že teď již budu bez něj. I svým buňkám v těle jsem to sdělil, aby nebyly zmatené.Na masu je často mentální závislost.

Dalo by se to vlastně nazvat "Jednoduchá cesta k vegetariánství".

Jaroslav Dušek: Já o sobě ale neříkám, že jsem vegetarián. Nelpím na takovém označování. To bych musel být opravdu důsledný a to by mě asi trochu vyšinulo. Já to nemám úplně prozkoumané a nevím, v které čokoládě je nějaká emulze, která je z masa. Vím, že jsou lidé, kteří to důkladně zkoumají a upozorní vás na to, že ve sladkostech je želatina z masa. To jsou, podle mého, opravdoví vegetariáni. Já to zase takhle nemám. Já jdu spíš jenom intuicí. Vidím potravinu, která se mi zdá pro mé tělo vhodná a sním ji, tu co se mi nezdá nejím. Radím se se svým tělem.

Někdy se mi stane, že něco dám do pusy, ale zjistím, že tělu to nechutná, tak to vyplivnu. Právě v době, kdy jsem od toho masa několikrát opakovaně odcházel, byly takové recidivy, že jsem uviděl salám, který jsem měl dříve rád a říkal jsem si, že si jedno kolečko dopřeji. A ono se fakt stalo, že jsem hodil to kolečko do pusy, se starou dobrou chutí jsem skousl a najednou se mi v puse rozlilo něco tak odporného, že jsem to musel vyplivnout. V tu chvíli jsem si řekl, že se to ode mě vzdálilo a já se od téhle potraviny posunul jinam.

Je všeobecně zažitý názor, že z jídla čerpáme energii.

Když vás ale poslouchám, u vás to tak není, nebo se pletu?

Jaroslav Dušek: Mně se líbí vysvětlení, že blíže ke světlu je rostlina. Potřebujeme do těla dostat energii a většinou jde o tu sluneční, světelnou. A my jí dostáváme přes to jídlo. No, a rostlina je blíže k slunci než maso, protože je vlastně z toho světla a vody utkána. Maso vznikne až o kousek dál od slunce, protože zvíře musí tu rostlinu sníst nebo musí dokonce sníst i jiné zvíře. A často žere různé léky, odpady či dokonce kaly. A to si my potom vpravujeme zase do svých těl. Dokonce existuje názor, který říká, že jídlo vám energii odčerpává. Že jídlo jíme, když máme energie moc a potřebujeme ji srazit dolů. To se mi líbí, neboť si dobře pamatuji stavy únavy po větším jídle či dokonce po nějaké žranici.Začalo mi to být divné a nepříjemné, že když se najím, cítím se těžce a unaveně. Tak jsem jídlo omezil a bylo mi lépe, celkově. Opět jde o mentální návyk, třikrát denně se přejíst, přitom když jíte málo, klidně obden, je vám výborně.

Znovu jste zmínil, že jíst nepotřebujete. Jak je to s tekutinami ?

Jaroslav Dušek: Piji a piji hodně. Hlavně vodu a čaj, vypiji i kávu, tak jednu denně, někdy ani to ne. A potom samozřejmě ovocné a zeleninové šťávy, které si vozíme z Bio farmy.

Nákupy na Bio farmě budou naše čtenáře zajímat, prozradíte víc?

Jaroslav Dušek: K tomu jsme postupně časem doma dospěli. Řeknete si, proč bych si nezajel nakoupit na Bio farmu, byť je to relativně o něco dražší, ale zase jak se to vezme. Ta potravina je mnohem intenzivnější. Já mám hrozně rád základní potraviny jako brambory, rýži. Miluji brambory se zelím. A ani nejsem přítelem moc velkého a přemrštěného kořenění, kdy koření přebíjí chuť té potraviny. Také se doma vracíme k opomenutým potravinám, jako je pohanka, jáhly, červená čočka. Velkým objevem je dýně Hokkaidó, úžasná osobnost. Je to oranžová dýně plná betakarotenu a dělá se z ní vynikající polévka. Něco na způsob hrachové polévky - pyré. Rozkrájíte dýni na kusy, vydlabete z ní vnitřek, jadýrka a takové to voštinaté, kupodivu tam necháváte slupku, rozsekáte ji na kousky a hodíte na orestovanou cibulku. Pak vše zalijete vývarem z würzelu (bylinná směs na vývar) a rozvaříte doměkka. Pak už jen šlehačem rozmixujeme do pyré a jemně dochutíte balzamikem nebo zázvorem a podáváte. Samozřejmě, že za nákup na této farmě zaplatíte nějakou sumu, ale zcela jistě se vyplatí investovat do zdraví, neboť jídlo je podstatnou součástí našeho života a zejména našeho těla.

Já sama patřím k těm, kteří si život bez masa neumí představit. Tohle vaše povídání mě ale celkem nalomilo a proto se chci zeptat, není pak jídelníček jednotvárný?

Jaroslav Dušek: Není. Stačí se trochu rozhlédnout a hned najdete širokou paletu a škálu vynikajících potravin a chutí. Mám moc rád houby, například hlívu ústřičnou, ze které připravíte velmi chutnou falešnou dršťkovou polévku, k nerozeznání od pravé. Pohanka, jáhly, cizrna, kus-kus, sejtan, robi, kroupy, kukuřice, přece vám to tu všechno nemusím vyjmenovat. Baví mě objevovat nové chutě a necítím se nijak omezen. Někdo říká, že bez masa si nepochutná, ale já to dnes již mám obráceně. Já si nepochutnám na mase.

Moc děkuji za velmi příjemný a pro mě osobně poučný rozhovor a přeji hodně zdraví a sil jak v osobním, tak profesním životě.

Zdroj: škola-esoteriky.cz

Vystavil: Patrik

Tok peněz

Jo. A když jsme u těch vesmírných "něco se mi právě stalo a já VÍM, že se mi to mělo stát, protože jsem to celou dobu vlastně věděl i nevěděl", na něco zcela konvenčního, ohraného a neesoterického (snad mi prominete) víceméně aktuální povahy jsem si vzpomněl. A to:

Peníze.

Kdysi jsem četl nějaký článek mírně esoterické povahy, který říkal, že peníze jsou jako voda. Teda rozuměj, mají povahu vodního živlu, jsou jím ovlivňovány nebo tak něco. A tato jejich povaha má za následek zajímavé věci, které se neohrabaně pokusím přiblížit.

Věc jedna.
Musí být v pohybu, je to jejich přirozenost. Stejně, jako je voda přirozeně v přírodě pořád v pohybu - ať už si všimneme koloběhu pramen - říčka - řeka - moře - atmosféra - atakdál, nebo pohyby uvnitř vody (i stojaté) .. prostě zkrátíme to, voda = POHYB.

Věc dva.
Když voda není z jakéhokoliv důvodu v tom správném pohybu, dejme tomu třeba stojí dlouho ve sklenici nebo v lahvi, nebo někde na nějakém ne zrovna příhodném místě, začne zapáchat ...

Věc tři.
S tou přímo souvisí věc dva i jedna ... jedná se o samočistící schopnost vody - no a čím? Pohybem! Řeky tekoucí v meandrech se mohou pochlubit mnohem čistší vodou i korytem, než ty uměle srovnané ... čím to? Vodě byla odebrána její přirozenost.

Věc čtyři
... vyžaduje, abyste si ony tři věci nějak lahodně pospojovali dohromady a byli schopni pochopit, že čím více peněz utrácíte, tím více respektujete jejich přirozenou vodní povahu a tím více jich vám přijde do cesty. Samozřejmě pokud pro to něco málo uděláte, když budete ležet 24 hodin denně v posteli a nic nedělat, asi jich k vám moc nepřijde.
Hodně zjednodušeně řečeno, ale ... no, asi to funguje.
A taky k tomu patří fakt, že když si penízky budete syslit někde pod matrací (jedno, jestli pod tou, na které spíte, nebo pod tou modernější bankovní), začnou po čase nepěkně vonět ...
Může to tak být a nemusí, každopádně mě tahle myšlenka zaujala a úplně bych ji nezatracoval, částečně taky proto, že:

Byl jsem na jeden nezapomentuelný týden v Brně a řekněme, že jsem utrácel ... noo, o hodně víc, než je u mě obvyklé a nějak jsem to neřešil, prostě peníze .. jo, tekly. Pryč. :D A pak mi jednoho dne zavolá strýc kameník, že potřebuje výpomoc a že pokud kývnu, tak za onu práci bude celkem slušný peníz, celkově převyšující moji týdenní útratu v hlavním městě Moravy.

Aneb

jak se teorie sama volně přelévá v praxi.

Vesmíre - další bod.

Pac a pusu. :* :)

Autor: Spiiiidy
Vystavil: Fáďos

Dalajlama o porušování pravidel pod lupou Petra Hynka

Ne ve všem souhlasím s Dalajlámou, ale líbí se mi jeho lidský smysl pro humor na jedné straně a hluboká moudrost na straně druhé. Tady jsou dva z jeho mnoha citátů, které jsou velmi pravdivé:

Držte se "tří R": Respektu vůči sobě, Respektu vůči ostatním a Responzibility - zodpovědnosti za všechny svoje činy.

Pamatujte si, že když nedostanete to, co chcete, je to někdy skvělý zásah štěstí.

Také vás trklo do očí, že je jediný, kdo se na fotce směje?

A tohle je trochu odvázaný Dalajláma:

Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit.

Porušujete pravidla? Myslím v dobrém, Jet na červenou se často nevyplácí. Ale jít proti pravidlům zavedeným hloupými politiky, jít proti všeobecně platným zákonům nenažrané konzumní společnosti, jít proti proudu "řeky" hluchých a slepých ovcí, to je asi to, co měl duchovní Mistr na mysli.

Nebát se jít svou vlastní cestou.
Ale s respektování sebe i ostatních.
Se zodpovědností za všechny své činy.
Nebát se a jít.
Sedět na zadku dokáže každý...

Autor: Petr Hynek

Něco na zamyšlení :)

V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka. První se druhého zeptalo:

Věříš v život po porodu?

Určitě. Něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak.

Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?

To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla, než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.

No to je přece nesmysl! Běhat se nedá. A jíst pusou, to je úplně směšné! Živí nás přece pupeční šňůra. Něco ti řeknu: Život po porodu je vyloučený – pupeční šňůra je už teď moc krátká.

Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.

Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic, než vleklá stísněnost v temnu.

No, já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.

Máma? Ty věříš na mámu? A kde má jako podle tebe být?

No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom vůbec nebyli.

Tomu nevěřím! Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná není.

No ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout jak zpívá, nebo cítit,jak hladí náš svět. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom…

Vystavil: Michal

Igor Chaun: Duchovní povídání o politice

Elán: Tretie oko

Spiiidy o stravě

Spiiidy svým osobitým stylem napsal ke stravě něco, s čímž se velmi ztotožňuji; díky! :-) 

Jez si cokoliv chceš:

Tak a dost!

(ne, nebrat vážně, to je jen takový povzdech s nádechem dramatičnosti :D)

Svět začíná být přehlcený odborníky na výživu, výživovými poradci, dietology, zastánci různých stylů stravování jako například vegetariánství, veganství, vitariánství, breathariánství, čajariánství, masožroutiánství ... a já se k tomu prostě musím vyjádřit. Ne, že by mě to štvalo, ale je těch ověřených pravd o "tom nejlepším" způsobu stravování na světě nějak MOC na to, aby byly všechny pravdivé.

Nejsou.

Nebo aspoň ne obecně.

Nemůžou být.

(a nebo jsou správně zároveň všechny, vyberte si)

Cítím, že ...

jasně, změnit si nějak stravování, protože mám nějaké zdravotní problémy a věřím, že mi to pomůže, proč ne. Nebo jíst převážně to, co tak nějak vím, že potřebuju, co se mnou rezonuje a tak dále. Jo, jo, všechno tohle je fajn. (opravdu, to nebyla ironie)

Jenže je tu jedno velké ALE.

Málo se totiž mluví o přístupu k tomu, co jíme, o našem postoji, který utváří a formuje naše zdraví pokaždé, když se do něčeho - ČEHOKOLIV - zakousneme/něco vypijeme/něčím se nabijeme/whatever. A to tak, že více, než jídlo samotné.

Je rozdíl, když sníme cheesburger z meka s pocitem, že se tím zabíjíme, že to v nás bude hnít a rozkládat se další tři tisíce let a vezme nám to energii na další týden

nebo

s pocitem, že nám chutná, užíváme si to a jsme rádi, že nám konečně něco zahnalo hlad a na ony negativní vlivy na naše tělo ani nepomyslíme. Je tam totiž obrovský rodíl v tom, jak se tělo, ovlivněné buď prvním, nebo druhým přístupem, vyrovná s onou potravinou, jak ji přijme.

Nebudeme to zesložiťovat - při prvním blbě, při druhém dobře.

A takhle to nefunguje jen u číze z meka, ale u každé potraviny, i u těch "megamoczdravých". Jasně, je tam nějaké většinové nastavení společnosti, které nás může ovlivnit, takže když si dáme nějaké to bio ovoce, máme sklon si automaticky myslet, že to je pro naše tělo vynikající věc a všechno je v cajku, nicméně jsou i tací, kteří si o bio myslí to samé, co třeba vy o mase. A jsme zas u té síly našeho přesvědčení a toho, čemu dáváme svoji pozornost.

Jídlo vás neudělá zdravými, to můžete jen vy sami. A to s jakýmkoliv jídlem (nebo i bez něj). Platí to i na kouření a další věci s jídlem už tolik nesouvisející, ale o tom zas někdy jindy.

Ano, je to poněkud radikální názor, ale co v dnešní době není radikální, že. :D

Takže

(ne)jezte cokoliv chcete

a naplno si to

užívejte! (:

Autor: Spiiidy

Vystavil: Patrik

10 pozoruhodných nálezů, které věda neumí vysvětlit

„Artefakt mimo místo“ (OOPArt) je termín, který razí přírodovědec Ivan T. Sanderson pro předměty, které se vymykají svému okolí i známé historické chronologii. V tomto článku přinášíme výběr 10 největších objevů, jak je sestavily blog.world-mysteries.

Celý článek najdete na pravdu.cz

Vystavil: Michal

Vzestup 2012

Byť mám jisté výhrady a otázky (lze zčásti vyřešit na onom webu proklikáváním se k dalším článkům), rozhodně doporučuji k přečtení...:-)

Předmluva:

Problémy vytvořené na jedné úrovni vědomí, nelze na té samé úrovni vědomí vyřešit. Albert Einstein.

Život vyžaduje neustálou změnu, změna je podstata života, nelze se zastavit a  přitom žít, nerosteme-li do Lásky rosteme do Stínu, jiná možnost není. Při  růstu do Stínu se tendence k oddělenosti stane časem silnější než je přitažlivá  síla duše a entita se rozpadne. To je duchovní smrt, nevratný a totální zánik  osobnosti, ega, v důsledku mnoha životů prožitých v upřednostňování Stínu.   Budeme-li upřednostňovat Lásku a Světlo, dojdeme časem k rozhodnutí  dobrovolně odevzdat osobnost do služeb srdce. I zde dojde k zániku  osobnosti, ale ne ve smyslu neexistence. Naše osobnost bude dále existovat,  jen splyne s Vyšším Já, které ji vytvořilo.

Fotonový pás

Každých 25 920 let je planeta Země plně prostoupena energií, tak zvaného fotonového pásu. Tato energie obnovuje vnitřní strukturu všeho co je možno obnovit a rozloží vše co obnovit nelze. Zemi trvá průchod touto energií 3,5 dne. Číslo 25 920 vznikne, když základní frekvenci vesmíru 432Hz vynásobíme 60ti,  432 x 60 = 25 920. Zároveň je to doba během které Sluneční soustava projde všemi znameními zvěrokruhu. Je mnoho dohadů odkud energie přichází. Jedno tvrzení říká, že fotonová energie přichází z centrálního slunce, další, že fotonový pás existuje trvale a Země touto oblastí periodicky prochází. Jiné říká, že je výsledkem působení masivní černé díry, se kterou je naše sluneční soustava nějakým způsobem synchronizována.

Opět platí, že vnější svět je jen projekcí světa vnitřního a vnitřní řád vytváří zdání dějů ve vnějším kosmu. Existuje jen vědomí (viz kapitola “Vědomí” ) a vědomí používá různé nástroje pro svůj růst, fotonový pás je jedním z nich, ať už se materializuje ve vnějším světě jakkoliv.. 

Jednou za 25 920 se otevírá brána a člověku se nabízí příležitost přejít z této reality do reality mnohem harmoničtější. Přijede “autobus” a kdo chce ten nastoupí, někdo však nebude chtít nastoupit a zůstane. Na hranicích obou realit musí všichni cestující předložit svůj pas - vibrační otisk. Ti kteří mají málo negativity se mohou na hranicích očistit, ale ti co mají negativity mnoho se nemohou očistit, jejich těla by se rozpadla, a tak se musí vrátit. Po té co fotonový pás pomine, někteří lidé na Zemi schází - odešli do vyšších světů. Ostatní zůstali na Zemi. 

Tak to bylo až dosud ve všech předešlých průchodech fotonovým pásem. Země zůstávala ve třetí dimenzi a ten, kdo byl připraven, mohl přejít do vyšších světů - zmizel. Kdo připraven nebyl, ten zůstal. Tentokrát jsme však v jiné situaci, planeta Země dokončila vývoj svého vědomí ve třetí dimenzi a sama přechází do vyššího světa a tak všichni již v tomto “autobusu” sedíme. Budeme přecházet spolu s Matkou Zemí, a budeme se jí moci přidržet. To je velká pomoc. (viz kapitola “Vize”) Výsledek je, že tentokrát zmizí ti kdo připraveni nejsou a kdo připraven je, ten zůstane. 

Záležitost vlastního přechodu před časem velmi zaměstnávala moji mysl a mé emoce.  “Vyslovil” jsem intenzivní přání-pocit tuto transformační energii poznat a mé přání bylo rychle splněno. Bylo to při procházce a ušel jsem asi tři, čtyři kroky od místa, kde jsem přání-pocit vyslal, když jsem pocítil, jako by se do mě zezadu něco opřelo, do oblasti srdce a začalo se to rozprostírat po celé páteři. Protože jsem hodně pracoval s energiemi, mé naučené chování ihned chtělo začít tuto energii rozvádět po těle, ale nešlo to. Místo toho mi energie poskytla hned několik zrcadel. První poznání bylo, že jsem neurvalý a že si bez dovolení dovoluji manipulovat touto inteligentní energií, nezajímá mě její názor a že vůbec nerozumím tomu co dělám a že vše má své vlastní pořadí. Jen toto samo o sobě, osekalo mnoho ostnů mému egu. Další poznání bylo, že moje mysl je příliš hrubá a tato energie příliš jemná na to, aby se vzájemně setkaly. Měl jsem také pocit, že mám co do činění s velikým divokým zvířetem, které mě miluje, ale které se mě nepodvolí a bude trpělivě učit mojí mysl jak se s ním sejít.  Z působení této energie jsem nabyl dojem, že je zcela neuchopitelná, zcela nad úrovní třetí dimenze, že v sobě nemá nic ze 3D. Dospěl jsem k názoru, že zdroj této energie je ve světě, který nejsme schopni vnímat. 

Energie fotonového pásu je energie velmi vysoké frekvence a to co je nám známé a k čemu by ji bylo možné alespoň částečně přirovnat je energie gama. Jediný způsob jak naše věda dokáže energii gama uvolnit, je rozpadem atomů, nebo bombardováním hmoty elementárními částicemi. Tím vznikají mini exploze jednotlivých částic a vibrace uvolněné tímto způsobem mají charakter destrukce. Frekvence obsažené v jakékoliv explozi jsou vždy chaotické a jako takové chaos také vytváří. Proto lidmi uvolněné gama záření je pro život destruktivní.


Naproti tomu energie fotonového pásu je vytvořena primárním zvukem Stvoření, tónem, respektive množstvím harmonických tónů, které daly vzniknout Životu a které ho udržují. Jedná se o frekvence, které vtiskují strukturu všemu s čím přijdou do styku. Člověkem uvolněná gama energie strukturu Života rozbíjí, fotonová energie strukturu Života vytváří a opravuje tu strukturu, která byla poškozena chaotickými vibracemi. 

Energie fotonového pásu způsobí vtisknutí vyššího řádu jak na buněčné úrovni, tak na úrovni emocí a mysli. Naše nepoužité sekvence DNA se zapojí do činnosti. Člověk v současnosti používá asi 10% mozkových neuronů. Harmonická gama frekvence způsobí na molekulární úrovni zapojení téměř všech neuronů. Na úrovni elementárních částic přidá vibraci, která zde na Zemi neexistuje a která nám umožní vibračně vstoupit do vyššího světa - spojí nás s Časem. Namísto okamžité destrukce, která provází ozáření technickou gama energií z jaderného štěpení, gama energie fotonového pásu, vibrující na harmonických frekvencích života přinese okamžitou restrukturalizaci všech životních procesů, okamžité vyléčení mentálních, emočních a tělesných traumat.

Další charakteristikou této kosmické energie je, že mimo Světla vysoké frekvence obsahuje rotace energie v našem světě dosud nepřítomné. Jedná se o rotace podle časové osy, tedy určitý druh komplexního magnetizmu, proto tato energie proniká vším. Energii fotonového pásu nelze odstínit, neboť se pohybuje mimo naší realitu a z této vyšší reality má přístup kamkoliv, do libovolného bodu naší reality. Proto může být celá planeta urychlena do vyššího světa.   

Tato energie je za určitých okolností bio-vstřebatelná a každý máme možnost ji v sobě zakotvit. Tím umožníme aby, mohla kmitat mezi naším prostorem a prostory vyšší reality a vytvořila jakýsi most, po kterém následně vibračně přejdeme spolu se Zemí na vyšší úroveň bytí. 

Energie fotonového pásu rozloží vše co nemá strukturu slučitelnou s touto energií, tedy vše co je cizí vibracím Života. Z věcí jde především o umělé hmoty, které se rozpadnou jako první a mnoho dalších výrobků bude následovat. To může být jeden z důvodů, proč se tak málo dochovalo z předešlých pozemských civilizací i když mnohé byly na podobné technologické úrovni jako jsme dnes my. V člověku tyto vibrace rozloží vše co je nepravdivé v našem fyzickém, emočním, mentálním a duchovním těle. 

Energie fotonového pásu je záchranou pro tento nefunkční svět, neboť kdybychom byli ponecháni sami sobě, zanikli bychom v několika následujících desetiletích, ne-li dříve. Již nyní přichází předvoj energií, které nás zvolna připravují na hlavní příval, který má začít v prosinci 2012. Ten kdo s těmito přípravnými energiemi souzní a postupně mění svůj způsob života, myšlení, cítění a jednání, si vytváří vnitřní čistotu a pomáhá tak spolu- vytvářet bio-rezonanci mezi námi-lidmi - kolektivně, a fotonovou energií. Toto bio- rezonanční pole způsobí, že energie fotonového pásu bude stále více vstřebávána a začne transformovat nás, Matku Zemi a všechen život na Zemi. Budeme urychleni do vyšší reality zevnitř, to znamená, že každá elementární částice, ze kterých jsou složeny atomy našeho těla bude urychlena v harmonii s ostatními částicemi, bez toho, aby se celek rozpadl. 

Kdo však změny ve způsobu života odmítá a trvá na starém, kdo se odmítá připravit, ten žádné bio-resonanční pole mezi sebou a fotonovou energií vytvořit nemůže a až přijde energie fotonového pásu, nebude s ní v rezonanci, nebude moci vstoupit do její vibrační struktury pokud sám vibruje jinak. Fotonová energie ho začne urychlovat z venku, což je  subjektivně velmi nepříjemné a fyzické tělo se rozpadne. 

I zde platí svobodná vůle, kdo chce být urychlen bude, kdo nechce, nebude. Každý se musí rozhodnout a i váhání je rozhodnutí. 

Jak vše proběhne závisí na nás lidech a na postojích, které v sobě máme. Proto je jakékoliv předvídání bezcenné. Jediné co je jisté, je to, že transformační energie přijde. To, kdy přijde není podle mého chápání tak jednoznačné, neboť čas i prostor je iluze a obojí je závislé na kolektivním vědomí lidstva. Stín se snaží její příchod oddálit, zatímco Světlo se ho snaží urychlit. Použijte proto svoji vlastní intuici. Až přijde ten správný čas budete vědět. Zatím to vypadá tak, že okno ve kterém transformační energie přijde je mezi prosincem 2012 a březnem 2013. Důležité, je postarat se o to, abychom byli v pohodě, abychom se otevřeli novému, abychom věřili, že vše je v pořádku a že o každého z nás bude postaráno, abychom se připravili a zpracovali své Stíny, abychom měli v srdcích lásku a důvěru ve své Vyšší Já a abychom zapomněli co je strach. Čím více lidí bude připraveno, tím jednodušší to bude kolektivně. 

Každý z nás je v této hře aktivním článkem, který spolu-rozhoduje o průběhu kolektivní transformace, ale nejvíce o zdaru nebo nezdaru své osobní transformace. Není třeba čekat až energie přijde v plné síle, už nyní může každý požádat transformační energii aby přišla, a ona přijde. Přijde v míře jaká je pro každého únosná a začne vás připravovat na přechod. Přijde pomoci s problémy a s odstraněním bloků. Stačí spojit srdce s rozumem a požádat. Až přijde poznáte její vznešenost a suverenitu, sami se tak začnete cítit a chovat. Přestanete dělat to co nechcete, začnete být trpěliví a jemní. Bude zjemňovat vaší mysl, aby vaše mysl mohla tuto energii pochopit a začít s ní spolupracovat. Nedovolí vám, aby jste s ní manipulovali, bude vás učit spolupráci. 

Budoucnost není o ovládání, moci a penězích,  je o spolupráci. Spolupráci lidí s lidmi a lidí s ostatními formami života, pozemskými i mimozemskými. Pochopíme, že jsme součást celku, součást Života.

Zdroj: Věk Zlatého Světla

Vystavil: Patrik