pátek 30. listopadu 2012

Evoluce?

Skrze novinky.cz jsem před chvílí narazil na pěkné animované video ZDE a pak jsem chtěl pro jeho zveřejnění najít vhodnou ilustraci a našel jsem následující zajímavý text :-):


Darwinova teorie pohledem mimozemských lidí

Při vysvětlení omylu Darwinovy teorie o vývoji druhů je asi nejlépe začít u zvířat, ze kterých se měl člověk vyvinout. Vesmírní lidé i nich říkají, že jsou nositeli ducha stejně jako člověk a jejich úkolem je dosáhnout vyššího stádia duchovního vývoje. Jsou nositeli duchovní síly, která má možnost se prostřednictvím hmotných světů vyvíjet, individualizovat a stát se postupně myslící identitou – bytostí, které si je vědoma sama sebe a má svobodnou vůli. Stejně tak to bylo i se vznikem pozemské rasy člověka, v procesu, ve kterém se od nejprimitivnějších zvířecích bytostí stal během evoluce inteligentní bytostí. Evoluce probíhá na materiální i duchovní úrovni a oboje spolu navzájem souvisí.

ráj

Zvířata nemají zcela svobodnou vůli, mají ale také duši a mohou vnímat podobně jako člověk (úměrně svým fyzickým smyslům) a mají dokonce kromě pudů a instinktů i emoce a pocity (savci na vyšším stupni). Vnímají, cítí, vědí, co musí udělat, pamatují si často lépe než člověk, cítí, když jim někdo ubližuje, má je rád nebo co jim kdo provedl a pamatují si velmi dobře své zkušenosti, ale nejsou schopni o tom přemýšlet. Berou to jako hotový fakt. Největší rozdíl mezi člověkem a zvířetem je, že zvířata nemají ještě zcela vyvinutou vlastní identitu, tj. neuvědomují si sami sebe. Podobně jako dítě, které se narodí. Nemohou tedy myslet a uvažovat. Jinými slovy také zvířata mají vědomí, které má určitý stupeň uvědomění si sebe sama, ale nedovedou ho analyzovat a interpretovat. Mezi zvířaty a lidmi je asi takový rozdíl ve vývoji, jako mezi lidmi a anděly - jen tak pro představu...

Byl lidský duch člověk stvořen hned jako dokonalý nebo prošel vývojem?

Duch je stvořen v nevědomém zárodečném stavu, vyzářením z Ducha svatého. Ducha, který vyzařují archandělé, kteří manifestují nejvyšší vědomí Boha. Archandělé nejsou v podstatě žádné stvořené bytosti, ale manifestace Boha. Stejně tak jako stvoření duchové, protože jsou však vyzářeni, nemají dosud vlastní vědomí. To ale získávají velmi záhy – to je vlastně onen okamžik, kdy získávají svobodnou vůli. Sice zůstávají i nadále v této jednotě, ale už se od ní mohou odloučit. V této době také dochází k pádu prvních „lidí“. Adam a Eva samozřejmě tehdy ještě lidmi nebyli, protože tělo neměli.

Takže ze zvířat se duch nevyvíjí?

Ano, je to jen jiný způsob vývoje a toho, jak se duch realizuje a získává svobodnou vůli. U Boha je toto také „hned“. Vy tento proces vidíte jako postup, ale jen proto, že se na něj díváte z vaší reality.

Ale pokud se vyvíjí ve zvířatech, tak to trvá mnohem déle, ne?

To je jen tvůj dojem. Je to pouze způsob realizace ducha v časoprostoru. Čas ve skutečnosti neexistuje. Časoprostor je jen nápad, myšlenka, koncept. Ve vyšší realitě ale žádný čas a postupy neexistují. Jedna vteřina je tady jako u vás milion let. To, co je u Boha okamžik, se může v nižších realitách jevit jako lineárně rozloženo, je to ale totéž.

Je Darwinova teorie tedy mylná?

Podle Darwina se duch vyvinul z hmoty těla, tedy, že člověk vznikl z primátů. Duch, tedy myšlenka však není produktem mozku. Mozek je pouze nástroj, hardware, který zpracování podněty, včetně myšlenek, pro účely těla, nic víc. Hmota nikdy nemůže vyprodukovat myšlenku. Jako umělá inteligence se může rozhodovat, dokonale simulovat a předstírat život, ale nikdy nemůže vyprodukovat ducha. Mozek, byť je to geniální nástroj, je bez ducha, který ho používá, jen mrtvá hmota.
Darwinova teorie předpokládala, že žádný duch neexistuje, pouze hmota, která myslí a vytváří sama sebe a náhodou. Darwin však objevil pravdu jen z části. Zaprvé tím, že zavrhl stvoření člověka, jako věčné, duchovní bytosti, jako bytosti, která má nesmrtelného ducha, který se nevyvíjí z hmoty a je na ní nezávislý (byl by to podobný případ, jako kdyby zákon v parlamentu vznikl sám od sebe, nikoli v hlavách poslanců). Za druhé se mýlil i v teorii materiální evoluce, neboť i ta podléhá plánu ducha. Ne tedy sama od sebe, evoluce je programována a podléhá programu, plánu, chceš-li. Ten byl navrhnut a je řízen. Nic není náhoda. Na počátku byl nápad, myšlenka, idea, touha. Jako ve všem...
Vezmi si jako příklad okrasné květiny. Musíš mít dobrou zeminu, dostatek vláhy, vzduchu, sluníčka a musíš je v první řadě zasadit a dále o ně neustále pečovat. Samy od sebe ti zahrádku nezkrášlí. Vznik veškeré flóry a fauny včetně člověka je výsledek dlouhodobého úsilí a šlechtění, žádná náhoda by nestvořila cokoli živého, schopného samostatného života a reprodukce. Pouze velmi dobře nastavený a vymyšlený program. Vědci sice říkají, že náhodný vnik života může být na Zemi zcela mimořádná věc, protože je "souhrou nekonečného množství náhod". Ale i kdyby to mu tak bylo, musel by toto nekonečné množství náhod někdo zorganizovat. Chaos se sám zorganizovat a dále sám sebe organizovat, zlepšovat se, vyvýjet a reprodukovat nedokáže. Ani tou sebevětší náhodou ne. Chaos dokáže zorganizovat pouze nějaká inteligence, pokud má nápad a plán, jak to udělat a dostatečné dovednosti, aby to dokázala. Na to, aby se dům postavil sám od sebe by bylo potřeba mnohem méně náhod, než na vznik živé bytosti. A přece, slyšeli jste už někdy o nějakém případu, že by se nějaký dům náhodou sám pro někoho postavil? Můžete mu připravit materiál, pozemek a ty nejvhodnější podmínky, ale stejně se nepohne.

To je jasné, ale když nechám maso zkazit, taky se v něm samy od sebe vylíhnou červy...

Ano, ale maso je biologický materiál, také na snihlém dřevě se udělá plíseň, ze země vyrostou houby, stromy a ze stromů plody... Tento materiál je součástí vytvořené ekosféry, do které tato forma života již byla zasazena. Není to něco z ničeho, ani vývoj k něčemu. Je to přirozený projev proměny životní formy.

Ale Darwin učil, že evoluce je založena na přežití lepšího a silnějšího…

Na fyzické úrovni jde vždy o přežití silnějšího. To ale není žádný motor evoluce, nebo to, na čem je založena. Je to důsledek vývoje ve světě, kde je nutná obživa masem jiných zvířat, kde jeden zabíjí druhého proto, aby sám přežil. Když nebude lidstvo po mnoho generací používat například jeden prst, pak časem sám od sebe zanikne. Podobně jako ocas, který už člověk nemá. Co by s ním dnes dělal? Také vy lidé můžete vypadat z milion let jinak. Ale ne proto, že byste byli lepší a dokonalejší. Budete pouze přizpůsobeni jiným životním podmínkám. Je to jen neustálé přizpůsobování se novým požadavkům ducha, který se vyvíjí, nikoliv hmota.
Nelze opravdu říci, že všechny zvířecí druhy byli kdysi dávno méně dokonalé, než jsou teď a že se vyvinuly. Oni se nevyvinuly, ale přizpůsobily. Byly jen přesně přizpůsobeni tehdejším přírodním podmínkám a přirozeným nepřátelům. Není to tedy žádný pokrok vpřed, žádná evoluce. Jediné co se vyvíjí je duch. Ale ani s tímto vývojem nepřichází tělesné změny, jak si můžete myslet. Pokud se totiž duch dostatečně vyvine, pokračuje dále v jiném, pro něho vhodnějším živočišném druhu. Pokud vidíte pravěká zvířata jako nestvůry, je do důsledkem jejich duchovní mutace a degenerace. Tato zvířata nejsou božími tvory, ale mutanty. Jejich potomky můžete ve světě nalézt i dnes.

vznik Země

Takže stvoření nebo evoluce?

V tom není rozdíl, není tu žádný rozpor. Evoluce ale není vývoj téže struktury. Je to proces vedoucí k zániku staré a jejímu nahrazení novou formou. Tedy nikoli vývoj toho samého, ale neustále transformace ve vyšší formy bytí a adaptace na nové podmínky. Otázka, jestli byl tedy člověk stvořen náhled nebo během milionů let je irelevantní, protože to, co je ve skutečnosti okamžik, se může v časoprostoru jevit lineárně rozloženo jako nějaký časový úsek.
Evoluce neprobíhá zcela sama od sebe, Stvořitel ji však neřídí přímo, ale prostřednictvím jiných bytostí, kteří jsou vykonavateli jeho vůle. Můžeme je nazvat třeba architekty, inženýry, staviteli, pečovateli, zahradníky, oživovateli, výtvarníky, umělce, ti všichni mají na starosti vesmír, jeho vývoj a život v něm. Na nejvyšších řídících stupních jsou andělé, kteří mohou vytvářet a ovlivňovat reality, vytvářet energetické struktury hmoty, hvězdy, planety, různé struktury bytí a stavů, rozměry časoprostoru... Nic není náhodné, ani to jaké barvy bude mít ten který pták, ryba nebo motýl. Vesmír a svět byl stvořen, nic nevzniklo samo od sebe.
Všechno je následek nějaké příčiny, tato příčina zase jiné, až k první prapříčině všeho, kterým je Stvořitel. Kromě toho, všechny přírodní procesy viditelné, i neviditelné, jsou neustále řízeny, pod nepřetržitým dohledem. Včetně člověka, kterému je však ponechána svobodná vůle, byť je značně omezená temnými silami. Vytvoření života na nějaké planetě není nic jednoduchého. Na počátku je nápad, musíte vymýšlet postupy, odkud vezmete materiál, jak nastavíte parametry, aby život fungovat, neustále testujete jejich nastavení, aby se ujal a byl soběstačný bez vašich dalších zásahů, aby reprodukoval sám sebe atd.

Co je stáří duše, prý jsou staré duše moudřejší...

Duch samozřejmě nestárne, to je relativní pojem a v duchovním světě čas neexistuje. Určitou jednotkou může být počet lidských životů, i když ty mohou být také různě dlouhé. To ale rozhodně není známkou moudrosti a duchovní vyspělosti, naopak. Pokud člověk ke svému vývoji potřeboval stovky tisíc životů, je to znak jeho stagnace a pomalého vývoje. Ti "nejstarší" mají za sebou až 1 100 tisíc lidských životů na Zemi a jiných planetách, průměrný člověk asi 400 tisíc. Každá člověk se však, ještě než se z něj vyvine lidský duch, rozvíjí na nižších úrovních flóry a fauny, což je nejméně osm milionů životů. Jak vidíš, drtivá většina lidí vůbec nejsou svým původem ani pozemšťany, ale přišli na Zemi postupně z jiných světů.

Takže stvoření světa za šest dní je nesmysl.

Záleží na tom, jak tomu rozumíš. Délka dne u vás je úplně jiná, než délka dne u Boha :-) Legenda o stvoření člověka jen říká, že svět stvořil Bůh, nestvořil o najednou, ale postupným evolučním vývojem, na jehož konci je člověk. Bible říká v podstatě totéž, co věda. Je ale nesmysl snažit se vědecky vysvětlit vše, jen proto, že vědec věří, že fyzikální a chemické zákony v nějaké formě platí vždy a všude. Totéž délka života stovky let u patriarchů. Mnozí si myslí, že je to nesmysl nebo nějaký obraz jen proto, že vychází z předpokladu, že tehdejší fyzikální zákony měly stejnou platnost jako dnes. Vaše věda je velice omezená a strnulá, vychází se určitých šablon a konstant, které pokládá za dané, protože nemůže fyzicky dokázat skutečnosti, které nemůže svými nástroji změřit. Změřit může ovšem jen velmi malou část spektra. Podobné je to například i s faktem, kterým vědci předpokládají, že život ve vesmíru může existovat jen tam, kde je vzduch a voda. To je podobné jako věřit tomu, že to, co nemohu vnímat, slyšet a vidět nebo změřit přístroji, tak nemůže existovat.

Existují chyby v evoluci?

Dévové, kteří řídí materiální evoluci nejsou dokonalé a neomylné bytosti. Ne každý dév je anděl, stejně jako ne každý člověk je Božím Synem, jako Kristus. Někdy probíhá i způsobem pokus-omyl. Také Satan se snaží do procesu tvoření neustále zasahovat a přizpůsobovat ho ke svému obrazu. Pokud se ukáže, že je nějaký druh slepou a dále neživotaschopnou linií, vyhyne nebo je vyhuben. Každý hmotný svět má zcela jiné, specifické podmínky a těm je třeba vše podřídit, aby tu život mohl vzniknout a existovat. Tak byl vyhuben i ichtiosaurus nebo dinosauři, kteří byli výsledkem dost nešťastných genetických manipulací, až zmutovaly. Nakonec tedy zvítězila na Zemi evoluce savců, na které byla založena evoluce člověka. Ale ani ta nezůstala ušetřena snah Satana a jeho padlých andělů, jak se o tom zmiňuje i Bible v Genesis. Genetické pokusy pokračovaly i na savcích, až vznikali nové mutanti a kříženci člověka, padlých andělů a zvířat. Tento starý svět sice již dávno zanikl, ale pozemský člověk dodnes nese stopy těchto manipulací a nemůže své tělo používat na 100%. Ve skutečnosti je mrzákem.

Takto se život tvoří jen na fyzických úrovních?

Ne, na všech. Život tvoří myšlenka, myšlenka je život. Pouze ho realizuje. Na všech úrovních. Podle úrovně tomu odpovídá i způsob realizace. Nejtěžší je vytvářet životní formy na hmotných úrovních.


Zdroj: http://paralelni-svety.bluefile.cz/darwinova_teorie.php
Vystavil: Patrik

středa 28. listopadu 2012

Co nás čeká 21. 12. 2012? Aneb rozsáhlé vysvětlení jednoho z Mayů

Magické datum 21. 12. 2012 dnes hlodá v mysli téměř každému. Děje se tak i přes enormní snahu mnohých z nás udržet svou mysl v přítomném okamžiku. Obtížně se tomu brání - zvlášť když člověk stále hledá tu "svou" verzi, kterou by jeho Vnitřní já ideálně přijalo.
 
Nabízíme na webu našim čtenářů poměrně širokou paletu alternativních názorů. Některé se dokonce vzájemně vylučují. Avšak zastáváme názor, že finální volba je na čtenářovi a my přinášíme pouze informovanost. Proto si nedělám iluze, že by všechny naše vážené čtenáře níže uvedené video oslovilo stejně, jako mě; důležité pro nás však bude, pokud jej osloví alespoň jeden z našich předkládaných pohledů, neboť všechny tyto články vybíráme s péčí a vědomím, že "jsou v tom správném proudu".
Přečetl jsem již tisíce řádků nesoucích rozmanitou škálu teorií. Ale dneškem se pro mě něco změnilo. Narazil jsem totiž na video, které můžete vidět níže. Přineslo mi řadu zajímavých informací a názorů, ale především tomuto videu přitakalo i mé nitro. Tato půlhodinka se tak pro mne stala zásadní, přestože vlastně nic nemění.

A co že je náplní onoho videa?
Nemohu samozřejmě vypsat vše o čem pan Ac Tah hovoří, ale mohu Vás navnadit, předložit takovou malou ochutnávku.
  • Dozvíte se do jaké míry si světová "elita" troufá zasahovat do "chodu" planety a kde se vlastně vzalo vychýlení zemské osy o celých 18° (to je poměrně hodně).
  • Přijde řeč také na to, proč je velmi důležité mít ve dnech od 21. 12. 2012 do 23. 12. 2012 po ruce tužku a papír a zapisovat všechny cenné myšlenky. Bude jich totiž nečekaně mnoho. Veliký důraz je kladen také na realizaci těchto myšlenek - jinak postrádají smysl.
  • Ze široka bude probírána otázka povznesení vědomí. Více méně by se dalo říct, že jde o stěžejní téma.
  • Jedna z diskuzních otázek také bude směřovat na v posledních dnech často zmiňované tři dny temna. Je třeba předem upozornit, že se opravdu není čeho bát. Tyto tři dny temna jsou jen "vedlejším účinkem" postavení planet, které se dostanou do zákrytu jedna za druhou. Negativní dopad toto může mít pouze na elektroniku, elektrické sítě - a to vlivem enormně silné energie, která k nám bude směřovat z Univerza.
    • první den: zatmění Měsíce
    • druhý den: zatmění Venuše
    • třetí den: ráno bude něco jako "prodloužená noc"
  • Po celou dobu videa bude pan Ac Tah apelovat především na to, že sami nesmíme zaspat. Nesmíme zůstat ohromeni tím, co se stalo, ale měli bychom se snažit nabytý stav vyššího vědomí udržet, uchovat; začít pracovat na zlepšení života na této planetě; začít realizovat myšlenky, které jsme si během této doby stihli zapsat, atd. K tomuto apelu se přidávám i já sám, protože cítím, že je to důležité.

Ale teď už konečně ke slibovanému videu. Pan Ac Tah mluví španělsky/ portugalsky (nejsem si jist) a je tlumočen do angličtiny. Ve videu jsou české titulky, které by se měly spustit automaticky. Pro lepší čitelnost titulků doporučuji zvětšit si video na full screen (ikonka vpravo dole). Přeji intenzivních třicet dva minut.


Dlužím dodat, že k tomuto videu mě přivedla Mysteriopedie.
Dovolím si přidat ještě odkaz na článek Jak vidí současný vývoj mayský stařešina Carlos Barrios (ZDE) z webu Cesta duše, který tématicky navazuje.

Hovoří: Ac Tah (jeho web ZDE)
Text: Fáďos

úterý 27. listopadu 2012

Tlak znovuzrození

Moc pěkný rozhovor k roku 2012 byl dnes publikován na Novém Bohatství. Aktéry rozhovoru se mi však nepodařilo zjistit, respektive halí se v anonymitě. Na jeho významu to však nikterak neubírá; nebo snad ano? - Fáďos



U spousty lidí se nyní v plné síle začínají projevovat jejich léta potlačované pocity a noční můry. Něco se děje a dere se to z hloubky na povrch, a to někdy dost děsivým způsobem. Čím to je?
Všechno živé na Zemi i ve známém Univerzu se nyní vaří ve velkém kotli tajemství Života a přeskládává do nového uspořádání. Zdaleka se to netýká pouze lidských bytostí. Jsme v tom všichni, jen lidé to možná pociťují jako poněkud větší drama, tím dramatičtější, čím víc se vzdálili sami od sebe.

Je to způsobeno nějakým vnějším vlivem?
Bezesporu. Všechno skutečně podstatné se v celých dějinách Života na Zemi vždy odehrávalo v tichu a neviditelně. To co se jeví být viditelným na povrchu věcí (a čemu jsme zvykli říkat dějiny) má vždy zároveň také nějaké své energetické vlákno, jež vede do hloubky a tam se dotýká celku Života.

Mýlíme se tedy, považujeme li naše lidské dějiny za platné?
Ach vůbec ne! Jsou naprosto platné, protože vypovídají o tom, kudy a jakým způsobem putovalo lidské vědomí po Zemi v určitém cyklu času. Každý jeden sám zanecháváme energetický otisk v paměti času a prostoru, jež nemá nám známé a pochopitelné lineární uspořádání. Zajímavý je spíš výběr událostí z paměti času, které jsme lineárně seřadili a rozhodli se jimi tvořit dějiny. Úsměvný pokus o interpretaci nezachytitelného nepopsatelna.


Je lineárně plynoucí čas pouhým přeludem?
Ano, a time management je jeho největší iluzí. Čas, jak ho dnes kulturálně vnímáme, je pouhá bublina. Je nedohonitelný a nenaplnitelný, jednoduše proto, že lovíme jeho nepolapitelný stín. Představte si čas jako materiál. Hmotu, ze které se dá tkát, stavět nebo vařit. Čas má svůj rozměr, svoji hloubku, svůj rytmus, svou tekutost, pevnost nebo sypkost, prostě svůj vnitřní smysl, kterému je velmi velmi těžké porozumět. A to se neustále mění! Být manažerem času je k smíchu.

Jak se tedy dá s časem pracovat?
Jedině přes splynutí se záměrem. Splynete li se záměrem, čas se automaticky přidá na vaši stranu a otevře vám na chvíli své tajemství, aby mohl být naplněn.

Čím?
Energií.

Myslíte tím životní energii - čchi - jak byla popsána ve starověké Číně?
V zásadě ano, i když jakýkoli popis je v tomto případě ošidný.

Proč?
Protože energie je živá. Zkuste popsat život. U první vyřčené slabiky už to bude něco jiného. Můžete zachytit jeho letmé doteky, pokusit se popsat vlastní jemnocit, vytáhnout z hloubky jemnohmotné chvění. To vše bude platné, ale tajemství proudícího Života vám stejně bude navždy unikat.

Přesto máme na Zemi k dispozici pouze určitý časový úsek, jenž se dá lineárně vyjádřit.
Ano, ale to je jen otázka vnímání. Podíváte li se na čas v půdorysu 2D perspektivy, můžete ho skutečně načrtnout jako úsečku. To je koneckonců způsob, jakým vnímá a interpretuje čas naše kultura. Jenže čas není plochý. Možná si ho dokážete představit jako 3D předmět a už zde vidíte jeho nové možné dosahy a možnosti. A co teprve 4D, 5D, 6D až po nám dnes známou 11. dimenzi - tady už se dostáváme na plochu kouzelných a v tajemství ukrytých aspektů času, které nám nejspíš vůbec nedocházejí. A teď si zkuste představit, že je čas jakýmsi tunelem, jdoucím napříč všemi dimenzemi. Dveře, které se zničehonic otevřou a zase zavřou a vy jimi vstoupíte nebo nevstoupíte a naplníte nebo nenaplníte to, proč jste se narodili. To vše je jen otázkou naší momentální připravenosti, bdělosti a střízlivosti.

Z toho jde hlava kolem.
Ano, čas je magický. Teď běží v kinech film 'Atlas mraků', který se pokouší o rozlomení zafixovaného lineárního vnímání času v naší kultuře. Ještě jsem ho neviděl, ale cítím, že bude stát za to, stejně jako před nedávnem film 'Počátek', jenž poukázal na možnosti snění. Je toho teď spousta všude kolem.

Co máme ale dělat s tím nesnesitelným tlakem, co panuje?
Pokusit se ho vydržet a spolupracovat s ním. V Tibetu mají přísloví: "Bolest je jako koště, vymete z nás všechnu špatnou karmu." Vlastně je dobře, že to bolí, i když je to někdy nesnesitelné. Je to znamení, že se konečně něco děje, tedy že se měníme, a že to něco má dobrý směr. Představte si sami sebe jako plod, který dozrává a sám sebe nyní vylupuje ze slupky, ve které byl dosud uzavřený. Naše jádro se dere z našeho středu na povrch a my se ocitáme na hloubce, kde musíme unést sami sebe. Sami, chápete?

Pomohou nám v tom antidepresiva, psychiatři, alkohol, modlitby, či jiné rozptýlení přinášející prostředky?
Určitě mohou přinést dočasnou úlevu od sílícího tlaku, nikoli však jeho řešení. Současný obrovský rostoucí tlak je způsoben velkým náporem univerzální kosmické síly, dávající všemu enormní zrychlení. Univerzum si zřejmě usmyslelo, že z nás vymáčkne ambrosii našeho božství, i kdybychom při tom měli skapat. Jediné doporučení, které mám je - vydržet a spolupracovat (podvolit se). Vzdorovat tomu nemá smysl, stejně jako utíkat před tím. Není kam.

Jde o svého druhu znovuzrození?
Ano, všichni jsme se jednou narodili a tak nějak víme, že to bylo pod velkým tlakem a že jsme se ocitli v úzkých. Stejně tak dobře víme, že to vše bylo dočasné a nakonec to dobře dopadlo. Představte si, kdybyste se tehdy rozhodli tomu vzdorovat, nebo před tím utíkat. A to se nám děje právě teď, rodíme se jako nové bytosti a co bylo uvnitř chce ven. Proč se tomu bránit? Je to vlastně docela vzrušující cyklus času a je skvělé být při něm.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: Nové Bohatství
Vystavil: Fáďos

neděle 25. listopadu 2012

Štěstí se musí jít naproti

Po velké námaze přichází většinou odměna. Třeba jen krátký okamžik štěstí, pro který se člověk neskutečně dlouho lopotí a často vyloží mnohonásobně více námahy, než mu poskytne druhá miska vah. Přesto pro takovéto okamžiky stojí za to žít a bojovat a vynakládat námahu, abychom jich dosáhli. Můžeme samozřejmě žít i bez námahy, můžeme žít bez ctižádostí, ale nečekejme pak od života nic zvláštního. To zvláštní a výjimečné nepřichází nikdy samo, ale musíme je pracně a dlouho dobývat. To je život. Ale zkus sjet na kole dolů z kopce, pokud jsi na něj napřed nevyšlapal...

Autor: Petr Hynek

pátek 23. listopadu 2012

Duše K - Matka Země a její energie

Jaroslav Dušek v pořadu České televize - Duše K.
V divadle Kampa debatuje Jaroslav Dušek se svými hosty (Václav Cílek, Petr Rokůsek a Radek Maláč) předně o Volných energiích a energiích planety Země. Na video přejdete kliknutím na obrázek x).


Vystavil: Fáďos

středa 21. listopadu 2012

Psychologie snu V. (závěr)

Sny často kompenzují naše příliš jednostranné postoje, ukazují naši stávající situaci, přičemž vše vyjadřují, jak už víme, zásadně symbolickým jazykem. V tomto závěrečném díle seriálu o snech se pokusím navázat na třetí díl (ZDE), abychom uvedli ještě další druhy snů, se kterými se během života setkáváme.

Probouzecí sny
Pro mnoho z nás známý typ snu, který souvisí s individuálním vnímáním času (čímž maličko navazujeme na čtvrtý díl ZDE). Ernst Aeppli píše: „Jsou lidé, kteří mají mimořádně vyvinutý cit pro přesný čas. Kdykoli se sami sebe zeptají, kolik je hodin, jejich ‚cit pro čas‘ jim to okamžitě správně řekne, asi tak, jako se oznamuje správný čas v rozhlase. Tito lidé se dokáží probudit v libovolnou denní nebo noční dobu. Avšak ti, kterým se stává, že často zaspí, jsou probuzeni – pokud si neobjednali ranní buzení u telefonní ústředny – ‚ústřednou snů‘.“ Tematicky se sen může týkat zpoždění, přičemž graduje tak, aby se spící probudil. Jak jsme si říkali již minule, často jsou do snu zakomponovány reálné zvuky z blízkosti spícího. Pokud máme tedy tendence zaspávat, nevědomí nám nabízí tuto praktickou službu, která je k nezaplacení.

Dětské sny
Často bývá důležité (ať už pro psychoterapeuta a nebo toho, kdo se vám prostě snaží skrze sny pomoci ), jaký sen si pamatujete z dětství, popř. jestli se vám opakoval (čímž se vám i určitě více vryl do paměti). Pro dospělého jedince je velmi vhodné analyzovat sen z dětství, ale Aeppli rozhodně nedoporučuje řešit sny přímo s dětmi, protože jejich vědomí ještě není na rozbor připraveno. Je dobré ovšem dítě vyslechnout, když vám chce vyprávět, co „v noci vidělo“. Někdy jde o symbolický předobraz jejich celého života, resp. v nevědomí se obzvlášť v tomto věku „děje“ vše dříve než ve vědomí (u dospělých samozřejmě také, ale v každodenních snech naopak jejich nevědomí často dodatečně kompenzuje to, co potkalo v každodenním životě jejich „dospělácké“ vědomí). Tak Aeppli poznamenává, že jedno dítě mluvilo o tom, že jej ve snu „tři staré ženské“ nutily něco sníst a dítě to dlouho odmítalo, až to nakonec přijalo. Nabízí se už na první pohled přijetí osudu (pozření čehosi) od tří sudiček (velmi archetypické). Osobně samozřejmě nevylučuji, že v ojedinělých případech mohou dětské sny naopak odkazovat ne na potenciální budoucnost, ale na nějaký minulý život.

Pubertální sny
Sexuální téma ve snech je naprosto nevhodné si vyčítat. Nemusíte si hned připadat „neduchovní“, když se ve vašich snech tematizuje přírodní síla, které vděčíte za to, že jste ve hmotném těle a na této planetě. To, co nás pobuřuje, je většinou v zájmu kompenzace vědomého postoje, který zastáváme. Často však sexualita symbolizuje něco jiného. Jinak je tomu v pubertě (každý věk má podle Junga a Aeppliho své typické sny). V období dospívání je sexualita stěžejním tématem snů a  zřídkakdy symbolizuje něco jiného. Podle Aeppliho je známkou psychického zdraví, že se naše sny zabývají právě tím, „co se v rámci tělesného a psychicko-duchovního vývoje“ dostává do popředí; „tedy tím, co je třeba vyřešit jako životní úkol této fáze života. Součástí tohoto úkolu je odpoutat se od dosavadní fáze a osvojit si novou životní formu.“ V období dospívání se musíme vyrovnat s probouzejícím pohlavním životem, čímž jsme mnohdy zaskočeni. V tomto období se často oběma pohlavím zdají sny o hadech, které je podle Aeppliho třeba na rozdíl od ostatních životních údobích vykládat ryze v sexuálním smyslu. 

Individuace a individuační sny
Každé životní období skýtá jiný úkol. Jak praví staré indické přísloví: „Nebudeš-li ve dvaceti krásný, ve třiceti silný a ve čtyřiceti bohatý, nebudeš v padesáti moudrý.“ (převzato z knihy Jany Heffernanové). Podle autorky je to, co v tomto seriálu nazývám „Vyšší Já“, středem osobního nevědomí, stejně tak jako je ego středem osobního vědomí. A tak po dosažení středního věku, kdy jsou za námi fáze budování ega, se začíná zákonitě ozývat více ona klíčová složka naší bytosti, tedy „Vyšší Já“. Moderní civilizace z tohoto údobí udělala tzv. „krizi středního věku“, protože člověk v této době neví, co se s ním vlastně děje.

Oba středy (Vyšší Já a ego) jsou podle Heffernanové aktivní stále a vyžadují stálou pozornost, tedy jakýsi balanc (opět rovnováha, základní princip vesmíru). Ego podle autorky vyžaduje periodické upevňování, jinak bychom nemohli žít mezi lidmi a nebyli bychom schopni se rozhodovat. Jakmile ho však upevníme, vracíme se k onomu Vyššímu Já, k našem u středu a začínáme pracovat na opětovném navázání kontaktu s ním. Plný kontakt jsme pravděpodobně měli v prvních letech života, v prenatálním období a předtím. Období zralosti je však výjimečné v tom, že „Vyšší Já“ je pouštěno ke slovu hotovým egem! Z ptačí perspektivy je to naprosto logické: mladý člověk si musí nejprve vybudovat ego, aby v dané době na daném místě dosáhl takového bodu, z něhož je především schopný materiálně zajistit případné potomky. Po takové vnější stabilizaci většinou dochází k obrácení pozornosti zpět do vnitřního světa. „Svatbou“ mezi egem a Vyšším Já dojde takřka k alchymickému procesu (a sny užívají nakonec alchymistické symboly).

Období budování ega je každopádně „dobou dobývání, přemáhání, dosahování, dokazování“ a ve snech mu podle Heffernanové odpovídá archetyp Hrdiny. V naší společnosti prý první krize dospělosti přichází zhruba ve 28. a 30. věku života, kdy si člověk uvědomuje plně nejen odloučení od vlastních rodičů, ale především fakt, že svým dětem mnohdy činí totéž, co zazlíval svým rodičům. Je tu velmi důležité psychické odpoutání od již fyzicky odloučených rodičů – ne každému se to pochopitelně v (tomto) životě povede.

V „krizi středního věku“ už pak končí většinou naše iluze o nás, o světě atp. Je to velká příležitost k „nalezení Středu“ (Vyššího Já) a „podřízení se jeho vedení“ (kdo nechce být veden, je vlečen). Ego ovšem nemá být zničeno (ani uměle posilováno), naopak se učí zvědomovat nevědomé – dochází ke vzácné spolupráci s Vyšším Já. Tomuto procesu se říká podle Junga individuace. Jde o stávání se individualitou, vnitřně sjednoceným, nerozpolceným člověkem (Heffernanová). Rozpoznáváme v první řadě svou pravou situaci, přijímáme svůj stín a mnohdy tak odhazujeme masku falešné persóny, kterou jsme dosud nosili: stáváme se jednoduše sami sebou.

V této fázi se pochopitelně člověku zdají charakteristické sny. Podle Aeppliho se často objevuje motiv putování, hledání pokladu, můžeme vidět nějaký střed (ať už zahrady či květu nebo pramene vyvěrajícího do čtyř světových stran). Poznáváme rovněž své vnitřní postavy. Cesta k vlastním středu je vlastně cestou domů, ale není to jednoduchá cesta. Jedinec mnohdy vstupuje do vlastního podsvětí, aby z něj posléze vyšel jako hrdina.         

Troufám si říct, že úspěšná individuace je jedním ze smyslů života (jako další počítám naplnění karmického údělu, což však nemusí být striktně odděleno).  

Sny o smrti
Kdo z nás se ve snu nesetkal se smrtí? Kdo z nás se někdy nelekl mrtvoly ve snu? Z těchto snů mívá většina lidí nepříjemné pocity, protože je čtou velmi doslovně. Aeppli však přináší důležitý poznatek, který jen mohu potvrdit, a sice, že „tyto sny neohlašují tělesnou smrt a nejsou tedy chmurnou předpovědí“. Všechny se týkají toho, že „cosi psychického v nás zemřelo a nebo se zříkáme vztahu k lidem, kteří sice dosud žijí, ale nám se zdá, že zemřeli.“ Sny o smrti mnohdy tedy úzce souvisí s procesem individuace a jsou proto velmi pozitivní. Samozřejmě je něco jiného, pokud někomu zemře někdo blízký a ten se opakovaně vrací ve snech: tady jde jednak o vyrovnání se se skutečností, či užití osoby jako potřebného symbolu a v některých případech jde dokonce i doslovně o jakési osobní setkání se zesnulým (funguje jako rozloučení na uklidněnou).

Snové série
Obecně jsou pro výklad velmi hodnotné snové série. Pokud mohu mluvit ze své zkušenosti, máte-li zapsané například 3 sny se společným jmenovatelem, zjistíte, že režisér snů není takříkajíc „žádné béčko“. Nevědomí vám ukáže danou věc z několika různých pozic. Konkrétně z mé zkušenosti: jednou je ohrožen můj zátylek, podruhé vidím, jak je ohrožen zátylek někoho jiného (což má být pro mě výhružka) a potřetí spadne na zátylek mnou velmi oblíbená osobnost, ale vidím, že po pádu se oklepe, aniž by se jí něco stalo!

Objektová a subjektová rovina
Další velké úskalí, o kterém jsem se ještě nezmínil, představuje těžko čitelná hranice mezi čtením snu na objektové rovině a mezi tím, kdy je třeba sen vykládat čistě na subjektové rovině. Navážu-li na můj předchozí příklad s mou oblíbenou osobností: sen se mi nesnažil říct, že ona osobnost bude takto ohrožena. Ona jen symbolizovala část mě, tudíž je sen třeba číst jednoznačně na subjektové rovině. Málokdy sen mluví v objektové rovině (tedy o tom a o těch, o nichž se nám zdá). Vtip je v tom, že sen dokáže někdy i rafinovaně fungovat na obou rovinách.

Shrnutí
Za pomocí tohoto seriálu se dalo pochopit, proč nepotřebujeme k porozumění svým snům žádné snáře (snové obrazy jsou symboly bezprostředně závislé na kontextu a na snící osobě, nikoli znaky s jedním fixním významem). Postupně se při vlastní práci se sny (autoterapie) učíme na významy našich snových symbolů přicházet sami, neboť každý jsme originál (viz žena s modrými holínkami; ZDE). Co se týče obecnější roviny, která je ve snech nepochybně také (archetypické sny), je dobré spíše hledat a uvědomovat si významy symbolů obecně (kultura, mytologie, folklór atp.) a nezapomínat na jejich mnohovrstevnatost a závislost na kontextu! Tyto sny stačí ovšem mnohdy pouze procítit či někomu vyprávět.  

Při samotném písemném zápisu snů máme na paměti, že i ten sebeabsurdnější detail bude mít svůj význam, a proto necenzurujeme, ale zapisujeme vše, co si pamatujeme (někdy se nám daná záležitost připomene synchronicitou; ZDE). Už to, co si pamatujeme, je pouhý fragment, ale dá se na jeho základě většinou rekonstruovat celkové poselství oné noci.

V dnešní době považuji za nezbytné rozpustit různé předsudky, které v obecném povědomí stále panují (vizte jen strach ze snů o smrti). Nebudeme také v této souvislosti sny příliš hodnotit; „negativní“ sny nás učí – je třeba být přece informován o tom, co má momentálně přednost v naší duchovní misi. Jakákoli jednostrannost škodí (a nakonec dnešní doba obzvlášť nás nutí přehodnocovat zažité dualistické vnímání světa).  

Ke snové tematice mě inspirovala svými přednáškami Spiritualita a kultura na FF UK v Praze Kamila Němečková, která mě nejen navedla ke zde použité literatuře, ale umožnila mi především získat vlastní zkušenost s výkladem od ní. Od doby, kdy sleduji své sny, se pro mě mnohé změnilo v pozitivním slova smyslu – začal jsem více rozumět svému nitru, protože jsem mu začal naslouchat právě tímto způsobem. Shledal jsem pak informovanost o snech jako zcela klíčovou pro každého upřímně hledajícího člověka, a proto jsem pocítil potřebu se o to základní alespoň takto v redukované podobě podělit. Moje skromné příspěvky by mohly posloužit jako další článek jakéhosi učebního řetězce; kdo hledá, najde. Pro zájemce přímo o výklad snů mohu jen doporučit již zmiňovanou Kamilu Němečkovou, na kterou tímto na závěr uvádím kontakt.

Předchozí díl ZDE

Text: Patrik
Ilustrace: Jitka D.
Kontakt (snová analýza): Kamila Němečková, www.snyaspiritualita.cz
Použitá literatura: Aeppli, E.: Psychologie snu. Praha: Sagittarius, 1996.
Heffernanová, J.: Tajemství dvou partnerů. Praha: Argo, 2008.

úterý 20. listopadu 2012

Solární přechod (ukázka z Orgonetova překladu snad nejdůležitějšího textu poslední doby)

Konečně nějaký serioznější zdroj ohledně podstaty spirituální transformace (která už dávno probíhá)! Na tuto poměrně fundovanou revoluční studii, která tu chyběla a leccos vysvětluje/dosvětluje, upozornil Orgonet, kterému ještě tímto patří veliké veřejné DÍKY, a to nejen za zveřejnění zdroje, ale v neposlední řadě i za jeho kvalitní překlad! 

Autor původního textu nechce úplně vystoupit z anonymity (říká si "Daniel") a lze to zcela chápat. Nenechte se odradit již naznačenou náročností textu; jakmile získáte vstupní znalosti a prokousáte se astrofyzikou, nebudete litovat. Rozhodně tedy doporučuji Vaší pozornosti! 

Originál: ZDE
Překlad vycházející po částech: ZDE

Pro motivaci ještě ocituji jednu z nejdůležitějších částí. Tato část by vysvětlovala, proč se v souvislosti se současnou dobou očekávají 3 dny tmy (což je explicitně naznačeno jen v poznámkovém aparátu - že to může vycházet ze zkušenosti našich předků): jak jinak by mohla být na celé planetě tma, než když Slunce přestane na chvíli úplně zářit? Stejně se sluší upozornit, že prorokované 3 dny tmy lze chápat také symbolicky, ale může ovšem dojít nakonec k oběma typům manifestace. To nejdůležitější ovšem přijde s novým světlem/novým Sluncem. :-)

Zde již slíbená citace z Orgonetova překladu:

"6. Solární přechod
Je čas poskládat si věci dohromady … slunce se tedy stává více horkým kvůli velkému množství prachu a trosek, které nyní jsou ve sluneční soustavě.(pozn. 7) Nadbytečné palivo zvýší termální destruktivní limit, což způsobí odpovídající nárůst úrovně magnetické ionizace, což vytvoří více prvků dostupných pro proces hvězdného spalování – slunce se stane jasnějším a teplejším. Zpočátku se to projeví jako světlé záblesky, (pozn. 8) jakoby mini-novy, dokud nebude dostatečný materiál, aby dosáhl hranice magnetické ionizace dostatečné pro další kvantový krok. V tu dobu náhle slunce přeskočí nahoru do další stelární třídy a zůstane tam. (Vlastně, „nahoru“ v recipročním systému, a „dolů“ v konvenční astronomii, protože oni to mají naopak.)



Přechod by měl být zajímavý. Až se zvýší úroveň magnetické ionizace slunce, bude to, jako bychom vylili na grilovací uhlí šálek benzínu – zášleh plamene a termální aktivita, tolik, že to pohne termálními rychlostmi za rychlost světla. Tato „inverzní termální emise“ v podstatě nastává v malém měřítku často a je dokumentována v přednášce prof. K.V.K. Nehrua „Pohledy do struktury Slunce: Solární vnitřek a solární skvrny“. Je důvodem, proč jsou sluneční skvrny tmavé a zdají se chladné. Inverzní (FTL) termální pohyb je superhorký, tak horký, že se jeví chladným a oblast slunce, kde k němu dojde, ztemní, jakoby ve stínu sluneční skvrny. Již jsou náznaky, že k tomu začíná docházet. (pozn. 9) Mimo tuto dobu se celé slunce stane „stínem“ - měl by být jasný záblesk, jako výbuch novy, když plyn dosáhne ohně (dodatečné prvky se stanou náhle dostupnými jako palivo ze skoku v magnetické ionizaci), pak slunce ztmavne, jako by zhaslo. Ale jen na krátkou dobu, dokud počáteční vzplanutí nového paliva neshoří a slunce se nevrátí do zóny stability. Jako většina věcí, i toto se už dříve stalo (pozn. 10) a bude se stávat opět.



Připomeňme i radioaktivní přechody. Když se zvýší magnetická ionizace, dojde k obrovskému výbuchu radiových vln, protože materiál je zrychlen na FTL, a společně s tím k záblesku novy. Slunce ztmavne – FTL pohyb – a když se zase začne rozsvěcovat, dojde k obrovskému vzplanutí rentgenových paprsků ze slunce, a k možné ejekci velkého množství hmoty z povrchu slunce, z důvodu přechodu FTL termálního pohybu zpět na podsvětelnou rychlost.



7. Po přechodu
Až bude přechod dokončen, slunce bude fyzicky větší, jasnější (spíše bílé než žluté) a teplejší než předtím – a takové zůstane. Dalo by se soudit, že tato situace způsobí, že vnitřní planety vzplanou jako pěnové bonbóny v táboráku. Ale kupodivu tomu tak není. Zdá se, že ten, kdo vyprojektoval hvězdy, s tím počítal, a použil energie přechodu, aby pomohl dalšímu vývoji života.



Co se stane, je to, že díky zvýšenému FTL pohybu slunce se změní gravitační rovnováha solárního systému. FTL pohyb je antigravitační, takže slunce doslova postrčí planety dál ven na jejich oběžných dráhách jako kompenzaci – rok se stane delším (pozn. 11). Tím, že budou dále od slunce, planety přežijí a vytvoří si nový ekosystém – ale odlišný.


Změny na slunci také vyvolají změny na planetách, zejména v elektromagnetické poloze pólů. Jak bylo povšimnuto v geologických záznamech, severní a jižní póly planet byly již na různých místech glóbů – ne proto, že póly se pohybují, ale protože kůra planety se pohybuje ve vztahu k jádru. Je také vysoký stupeň pravděpodobnosti, že to vyvolá „vzplanutí jádra“, a expanzní událost FTL hmoty v jádře, klesající na podsvětelnou rychlost, způsobí expanzi zemské kůry a otevření tektonických hranic, z čehož vyplyne jako kompenzace, že země bude mít více pevniny a méně oceánu. (pozn. 12)

Podle mého názoru tento sluneční přechod je „sklizeň“ neboli „vzestup“ k novému stavu pro život na Zemi – nejen pro člověka, ale pro všechen život na Zemi. Všechny fyzické vlastnosti budou „vykopnuty o stupeň nahoru“, jak by řekl Emeril, do toho, co je obecně známo jako „vyšší hustota“ nebo „vyšší dimenze“."

Poznámky:

  • 7: Důvodem pro nadbytek prachu v solárním systému není jasný, ale astronomové ho pozorují již více než 50 let. NewAgeři ho uzákonili jako fotonový pás, ale pravděpodobněji je to pouze prachová oblačnost nebo protohvězda, která prořízla rovnínu naší sluneční soustavy. Tak jako naše slunce, součást trpaslíka Sagittarius, protíná rovinu Mléčné dráhy, jsou takové příhody velmi pravděpodobné.
  • 8: Tyto jasné záblesky slunce jsou oznamovány od r. 2010 ve vysokých výškách, kde je atmosféra tenčí a kde není vrstva znečištěí a smogu. Zvýšená intenzita (flash) trvá několik minut až několik hodin a je podobná laseru, způsobuje zvláštní škodu v malé oblasti, jako náhlá smrt rostlin a stromů (listy jsou spáleny do krabata), nebo praskání skel u aut.
  • 9: NASA zahlédla obrovskou trojúhelníkovitou skvrnu na slunci http://www.ufo-blogger.com/2012/03/nasa-spotted-gigantic-triangle-shaped.html
  • 10: Mytologické odkazy na „tři dny temnoty“ mohou pocházet z toho. .
  • 11: V mytologii to bylo zaznamenáno mnohokrát, rok se prodlužoval od 260 dní po 360, až k současným 365 dnům.
  • 12: Peret, Bruce, “At the Earth's Core: The Geophysics of Planetary Evolution”, Reciprocity XXVII, ? 1 (Spring, 1998).

Autor: Daniel
Překlad: Orgonet
Zdroj: http://orgo-net.blogspot.cz/2012/11/daniel-geoinzenyrstvi-chemtrails_19.html
Zdroj obrázku: http://www.ufo-blogger.com/2012/03/nasa-spotted-gigantic-triangle-shaped.html 
Vystavil a okomentoval: Patrik

Kobra (Iv nejen o současném dění, ale i o jeho kořenech a směřování)



"Svět se kroutí jak Kobra při zvuku píšťalky, lidé ji koukají zhypnotizovaně do očí a pokyvují současně i s tou kobrou, která kolem sebe má tolik potravy co hrdlo ráčí. Koukají jí do očí formou TV i  dalších médií a jsou moc spokojení, že zatím na ně nepřišla řada a táhnou si tu svou kuličku s plesajícím srdíčkem, co dokázali.
Kobra má v ruce všechny nástroje pro hypnózu a snaží se řídit ze své pozice strachu svoje budoucí žití, z falešným pocitem nadřazenosti. Má v rukách i filmový průmysl a aby byla z dobou, vymýšlí záměrně nádherné velkofilmy o apokalypsách, přepadení mimozemšťany, teroristy  a jiné chytré tahy, jen proto, aby si udržela potravu pěkně při sobě a strach jim nedovolil ji náhodou zatahat za ocas. Zvláště v poslední době byla populární invaze mimozemšťanů, jen aby vytvořila strach a mohla vyždímat potravu v daních na vývoj nových technologií, jenže ty vždy byly využity na sterilizaci davu – potravy. Ve skutečnosti jak bláhová myšlenka, na kterou jí naletělo mnoho. V tak mohutném prostoru, jako je Vesmír si mnozí v bláhové naději myslí, že jsme jediní a na technickém stupni vyspělosti  ti možná ostatní níže než my. Stále se nám Kobra snaží namluvit svůj systém strachu, z kterého se má dobře jen ona, nezná ve své přirozenosti (je to had) jiný systém a má z jiného strach. Plánuje, kalkuluje a vylepšuje k dokonalosti. Jenže tento svět je součástí celého Vesmíru a ten jde cestou evoluce, včetně Země. Jsme na konci jedné etapy lidských dějin a k tomu budou přibývat mnohé synchronicitidy, tak vysmívané, které se naráz vynoří z hlubin času a prostoru a dají impuls k nástupu dalším novým směrům. Jeden takový impuls, z kterým Kobra vůbec nepočítala jsou nové objevy volných energií, tedy přesněji přeměna energií, jako je nadace Keshe a nebo E-Cat a jeho studená fůze. Stále vidíte jak pohůnci Kobry se snaží toto vše zakopat pod zem a vymýšlejí všemožné teorie zničení těchto nových objevů. Ano, nové objevy zpustily velkou averzi přisluhovačů kobry, protože ona zavětřila, že vše by mohlo být jinak, udělalo jí to čáru přes rozpočet. Nestihla totiž rovněž ovládnout v čase jí daném  celou Zemi a jsou místa, kde její vliv je minimální. V těchto oblastech nastane prudký vývoj a používání těchto nových technologií, jak předpokládám největší rozvoj nastane v Číně, jako asijského tygra, který Kobru tlapou pak následně zamáčkne. Možná to ani nebude potřeba, jak uvedu níže.
Vezměme si nyní zajímavé proroctví Uršuly Sontheilové z Anglie. Jen upozorňuji, vezměme, ne že to musí být, jen spojuji různé indicie, zatím posměváčkům to vychází, že takových předpovědí už bylo, ano bylo, ale až ten „kredenc“ opravdu spadne na hlavu, bude pozdě, protože šokové chvíle jsou vždy smrtící. Pro tuto dobu píše:
Tři spící hory náhle procitnou,
bahnem, ledem a smrtí vydechnou.
Pak v jeden ráz město za městem země pohltí,
v zemích, o nichž já ještě nevím, těchto dní.
Tato žena, které většinou zatím vše vyšlo, pravděpodobně mluví o seizmickém zlomu v USA. Je to dlouhý pás narušené zemské kůry a vím, že začínají být problémy s otřesy. Níže je mapka aktivní části Ameriky.

Další její velmi zajímavá sloka:
Pak přispěchají záplavy rychlých vod,
jež celou Zem změní v jediný blátivý brod.
Lidstvo mizící v močálu slizkosti
pro bližní své vydá jen steny úzkosti.
Většinou při takové seismické činnosti by se část země propadla, zahltila vodou a následné tsunami do vnitrozemí dokonaly očistu. Je zajímavé, jak tato dáma již tehdy předpovídala  charakter dnešní společnosti - Lidstvo mizící v močálu slizkosti pro bližní své…nebo zde: Velikášství své a úsměv, jež tvář mučí, nakonec pohnou Bohu samému žlučí. Země se rozestoupí, pukne Zem a prchat bude člověk, král i s posledním otrokem. 

  Velmi zajímavé proroctví…Nejde Vám na mysl přísloví: jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá? Nic není náhoda a ani ta Kobra nic nezmění, i kdyby se snažila jak chtěla, jsou to cyklická období, jak je znali Máyové, a pak již záleží na vyspělosti civilizace, jaký stupínek událostí se odehraje, ale Máye zde nebudu řešit, to znáte nazpaměť.
Dalším aspektem změn je Time Wave Zero, jež je odvozen z I-Tingu,  jak už jsem v dřívějším článku psal. Ukazuje velkou změnu ke konci roku 2012, kdy jeho křivka rychle klesá.
Můžeme klidně spokojeně tvrdit, že to bude s nejvyšší pravděpodobností jen omyl proroků, jako vždy v naší minulosti. Jenže ještě další verš dámě vyšel nad 100% :  naráz odumře láska a manželství vymizí, ubude národů(EU) a nevinnost všem bude cizí.  Okolnosti nás ovšem přesvědčují, že opak by mohl být pravdou.
Charakter dnes skoro neomezeně panující  krajiny s jeho systémem tomu velmi odpovídá a to ještě nemluvím o klimatických fenoménech, které tento systém rovněž využil ve svůj prospěch.
Je až z podivem, kam až zašla arogantnost západní civilizace, s jejími militantními choutkami a údiv nad tím, jak se i tento charakter společnosti prorokům vyplnil. Málo lidí si dnes uvědomuje, že USA skončili a přichází úplně jiná doba. Budeme se muset naučit spolupracovat s nastupujícími krajinami, zejména Číny,  opustit nacionalistické choutky s raziemi, naučit se znovu hospodařit a být se sousedem i když bude žlutý nebo fialový v přátelství, jinak propásnem nám naskytnutou novou dobu a ten druhý nás smete. Ani netušíte jakou máme výhodu, jak zeměpisnou i v šikovnosti lidí, kteří dovedou, jak se říká v „garáži“ vyrobit kde co, to je naše pozitivum do nadcházející doby, oproti jiným krajinám. Bude to již bez Kobry, svět s jinými zákony, naplněnými soucitem, láskou  po prodělaných zkouškách, to budou naše dary pro novou zem.
Myslím, že se špatně vždy interpretovala proroctví, co když nám měla hlavně poukázat na přicházející očistu, zbavení Zla a člověk ve své namyšlenosti se více zabýval jen jejími projevy, místo upření pozornosti na zhoršující se své charakterové vlastnosti . Nic není náhoda.


Martin pod článkem na EuP komentoval zajímavě:

"Starý indián hovoril: Raz muž našiel na ceste hada. Bol nejaký chorý, nohy dolámané a ulútostil sa muž nad hadom. Zobral ho domov, postaral sa oňho a spokojne spolu žili. Až jedného dňa ten had poštípal toho muža a ten sa ho v smrteľnej bolesti pýta, prečo si mi to spravil? Veď som ťa zachránil. A had mykol plecami a povedal mu na to: Veď si vedel, že som had.
A tak je to aj s mnohými ľuďmi a až pri tomto článku mi došlo, že aj tá kobra chce len žiť. A to, že na úkor života... Tak to sa možno len nám zdá nesprávne. Ale ona žije najlepšie ako vie."

Autor: Iv
Vystavil: Patrik

pondělí 19. listopadu 2012

Obchod se strachem

TV TA3 nakoniec neodvysielala reportáž o očkovaní, nazvanú „Obchod so strachom“.



Pôvodne mala televízia TA3 podľa plánu, potvrdeného v piatok 13.IV.2012, odvysielať v sobotu 14.IV.2012 o 13:30 v premiére a v nedeľu 15.IV.2012 o 14:30 v repríze reportáž scenáristky a režisérky Márie Martiniakovej “Obchod so strachom“. Ako ste si už prečítali v nadpise článku, je to reportáž o očkovaní. Autorka sa možno inšpirovala názvom knihy Dr. Gerharda Buchwalda: “Očkovanie – obchod so strachom“.

V reportáži vystupujú:


Neodvysielanie tejto reportáže nepríjemne prekvapilo ako Maximových rodičov, tak aj scenáristku a režisérku Máriu Martiniakovú, ktorá je touto skutočnosťou znechutená. Maximovi rodičia sa domnievajú, že táto reportáž “evidentne nebola niekomu pochuti”. TA3 v sobotu Maximovým rodičom nijaké vysvetlenie náhlej zmeny programu neposkytla a odporučila im zavolať v pondelok (16.IV.2012).

Pěkné, zhruba 16 minut trvající krátké dokumentární video najdete na tomto odkazu: http://vimeo.com/40119480

Autor: Ing. Marián Fillo
Autor videa: Márie Martiniaková
Zdroj: VoxVictims
Vystavil: Fáďos

neděle 18. listopadu 2012

Neberte si nic osobně

Když vám někdo říká, že jste špatní, oškliví, tlustí nebo líní, nic si z toho nedělejte, to oni mluví o sobě! Když vám někdo řekne - Jsi tlustý - znamená to - Přibral jsem. Jsi líný - znamená - Do ničeho se mi nechce, ale když budu hodně mluvit, bude to vypadat, že toho i hodně dělám. Jsi starý - znamená - Mládí v hajzlu a mám strach ze smrti... A tak dále.


Neberte si nic osobně, všechno, co člověk říká a píše, jde jen a jen z něho samotného, je to obraz jeho myšlení, je to stav jeho duše. A vy jste v tomto jeho osobním příběhu pouze zrcadlo, do kterého mluví. Žijte svůj vlastní příběh se vztyčenou hlavou. A nikým a ničím si svůj osobní příběh nenechejte zničit. Oplácejte radostí, láskou a smíchem.

Autor: Petr Hynek

čtvrtek 15. listopadu 2012

Pythagorova zpráva o reinkarnaci

Zaujala mě část Ovidiových Proměn, jde o tu část knihy XV s názvem Stěhování duší - následující slova jsou přisuzována Pythagorovi:


Stěhování duší 


A když mě nadchl již bůh, já poctivě sledovat budu

nadšení božské a věštby i tajemství nebes vám zjevím,
zjevím vám vše, co v Delfách jsem slyšel, co boží je vůlí.
Věci předůležité, jež předkům zůstaly skryty,
dlouho ač pátrali po nich, vám vyjevím. Těší mě vyjít
k vysokým hvězdám a opustit zemi a netečné lidi,
vysoko oblaky kráčet a na horách vysokých stanout,
odtud na lidi shlížet a vidět jich nerozum, bludy,
vidět je ustrašené, jak každý z nich se bojí smrti,
moudře je povzbuzovat a osudy příští jim jevit.

Ó ty bojácný rode, proč hrůzou před smrtí trneš?

Proč se podsvětních temnot a názvů smyšlených bojíš,
látky to básníkům vhodné, již o světě útrap nám bájí?
Těla, jež hranice spálí neb která pak ve hrobě shnijí,
nemohou cítiti přece nic zlého a nižádné strasti:
duše jsou nesmrtelné; když opustí bývalá těla,
opět do nových přejdou a v obydlích nových dál žijí.
Já sám Euforbem byl, kněz Panthoos jemuž byl otcem,
za časů trójské války mě Meneláos rek zabil,
těžký házecí oštěp mi do prsou hluboko vraziv;
poznal jsem bývalý štít, jejž v levé ruce jsem svíral,
nedávno v Argách, kde Iunoně v chrámu jej zavěsil vítěz.

Všechno stále se mění, nic nehyne. Každý duch bloudí

z jednoho obydlí v druhé: on obsadí všemožné údy,
vchází ze zvířat do lidských těl a po jejich smrti 
v člověka přechází zase, neb smrt jej nezdolá nikdy.
Jako poddajný vosk se v různé podoby hněte,
netrvá v tvaru, v němž byl, a v nový přechází útvar,
podstaty stále jsa téže, duch zrovna tak stále je totéž,
ale do podob různých se stěhuje pořád a mění.
Proto ať nezdolá ve vás chtíč žaludku soucit a lidskost,
ustaňte (slyšte můj hlas!), ach, ustaňte bezbožnou vraždou
vyhánět příbuzné duše a krev svou neživte krví!

Přepsal: Patrik

Dodatek k prvnímu velkému zabodování Táni Fischerové (+ 2 VIDEA)

Před 9 dny jsem komentoval potvrzení kandidatury paní Táni Fischerové ZDE. V průběhu dalších dnů mě ještě mile překvapilo, že i s těmi neplatnými podpisy by bylo finální číslo dokonce kolem 82 000 (lze dohledat na novinky.cz) - ty neplatné se ale počítají svým způsobem také, pokud někdo nepodepisoval vyloženě se záměrem odevzdat neplatný podpis (i tací se určitě najdou). Ve výsledku bylo tedy kolem 80 000 lidí, kteří vyjádřili svou podporu a to je velmi dobrý výsledek a motivace do budoucna. 

Možná by jste ale neřekli, že chybné kandidátky odevzdali tzv. "favorité prezidentských voleb", a sice Jan Fischer a Miloš Zeman (náhoda?): více ZDE


Přikládám ještě moc hezké povídání s Táňou Fischerovou v pořadu Volejte prezidentovi, jenž pochází z doby, kdy se ještě nevědělo, zda se vůbec dosáhne potřebné hranice 50 000 podpisů občanů: ZDE



A na závěr něco přímo od lidí:



Patrik

úterý 13. listopadu 2012

Víš, živote...

Víš, živote ... já se opravdu snažím.
Ze všech sil. Tak, jak nejvíc dokážu.
Zkusil jsem už tolik věcí ... tak moc, že vzpomínky na ně se začínají halit do mlhy. Tolik věcí ...
Ze všech stran, ze všech úhlů jsem se na tebe zkusil podívat ... zkoušel jsem přijímat to nejlepší i to nejhorší, co mi umožňuješ prožít ...
Ale i přesto ...
Občas mívám ten neodbytný pocit, jenž nejde zaplašit ... pocit, jako by ti nebylo nic dobré. Jako bys byl proti mně.
Ale ptám se sám sebe - necítím se tak jen proto, že nechápu, jak moc mě máš rád?
Někdy, když mě postavíš před nějakou náročnou zkoušku, uteču.

Proč to tak je?
Proč?
Já nevím. Možná proto, že nejsem schopen vidět její smysl. Nejsem schopen vidět to, že právě ony zkoušky jsou jedním z mnoha způsobů, kterými mi projevuješ tvoji lásku.
Ach, kolikrát jsem se tě chtěl zbavit. Jako nepotřebného odpadu, který mi způsobuje jen utrpení. Ale pochopil jsem. Pochopil jsem, že ty nejsi ten, kdo způsobuje utrpení. Ne, nejsi to ty. A za to bych se ti teď chtěl omluvit.
Možná ... možná tvůj nejhlubší smysl je v tom být náročný. Abychom si tě dokázali skutečně vážit.
Vím, že si nebereš osobně, když na tebe nadávám a posílám tě do nejhlubších pekel. Jen mi dáváš to, co se ti ode mě dostává. Vždycky to tak bylo. Ale jak těžké to je spatřit.
Vím, že nemůžu sedět a čekat, až se mi od tebe dostane to, co chci, co si přeju. To by bylo jen důkazem toho, že si tě nevážím.
Jenže já tě mám rád. Opravdu.
A budu ti dávat jen to nejlepší.
Děkuju, že jsi.

Autor: Spiiiidy
Zdroj: Spiiiidyho blog
Vystavil: Fáďos